V letošním roce bude zpomalovat velké množství světových ekonomik. Podle některých odborníků to znamená pro Českou republiku špatnou zprávu, zejména kvůli velké provázanosti ekonomiky na Německo, uvádí zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Dominika Stroukala zatím není žádný důvod k panice. Kvůli zpomalování německé ekonomiky bychom však měli být na pozoru.

OECD v březnu opět zhoršila výhled růstu světové ekonomiky na letošní i příští rok. Růst dosáhne 3,3 procenta a v roce 2020 růst 3,4 procenta. Oproti předchozí prognóze vydané v listopadu se růst ekonomiky o zpomalí o 0,2 procetního bodu. Na vině je podle zprávy politická nejistota, pokračující obchodní napětí a narušení podnikatelské a spotřebitelské důvěry. V Evropě navíc zuří nejistota ohledně brexitu, známky recese v Itálii či obchodní spory mezi Spojenými státy a Čínou.

„Nepříznivé je, že vysokou expozici vykazují také další země Visegrádské skupiny, Polsko a Maďarsko. Celém středoevropskému regionu tedy potenciálně hrozí nepříjemný vnější šok, který by ještě přiživila vzájemná silná regionální propojenost daných ekonomik. Prognóza OECD je tak další výstrahou české vládě, která už nyní přitom registruje výrazně nižší daňové inkaso, než s jakým v rozpočtu počítala. V případě zhoršení světové situace by byla „první na ráně“ dalšího neblahého vývoje a výpadek v inkasu by pak jistě nebyl jen přechodnou záležitostí, jak se zatím může jevit,“ řekl k prognóze hlavní ekonom investičních fondů Czech fund Lukáš Kovanda.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče z prognózy vyplývá, že se ve středoevropském regionu nedočkáme výraznějšího prorůstového impulsu. „Středoevropské ekonomiky nicméně profitují z pokračujícího růstu domácí poptávky a tento faktor by měl pomoci k slušnému růstu regionálního HDP i v letošním roce. Prognóza OECD ale zároveň připomíná, že ECB (Evropská centrální banka) nebude mít důvod spěchat se zpřísňováním své měnové politiky, což je důležitý signál i pro centrální banky ve středoevropském regionu,“ uvedl Radomír Jáč.

OECD u Německa snížila předpověď na letošní rok o polovinu, a to na 0,7 procentna z 1,6 procenta od minulého listopadu. „Přestože jde především o signál, měli bychom se mít na pozorou zejména u zhoršení výhledu růstu u Německa. Když si rozebereme podrobněji proč německá ekonomika neroste a dokonce krátce klesnula, zjistíme, že zatím není žádný důvod k panice. Německá ekonomika ve většině ukazatelů zůstává silná. Je navíc pravděpodobné, že ji pomůže nakopnout Evropská centrální banka, která se rozhodla ještě déle držet sazby na nule a rozhýbat nové úvěry,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal.

Podle něj se Česká republika chová v rozpočtové a měnové politice „poměrně učebnicově“. To však nemusí mít velký význam, pokud by se Německu přestalo výrazněji dařit.

Krize se nechystá

Česká ekonomika má podle ministerstva financí své nejlepší období za sebou. Podle resortu poroste ekonomika o 2,5 procenta, Česká bankovní asociace mluví o 2,6 procentech. Ekonomický růst ostatních zemí Visegrádu však dosahuje až dvojnásobných hodnot. Střední hodnota analytických odhadů přisuzuje Polsku růst o 4,8 procenta a Maďarsku 4,6 procenta. Slovensko svůj ekonomický růst hrubého domácího produktu odhaduje na 4 procenta. V roce 2021 má pak dosahovat 3,2 procenta.

Podle ekonomů dosáhla Česká republika na svůj strop. Důvodem je i fakt, že v porovnání s ostatními státy Visegrádu je tuzemská ekonomika nejvyspělejší. „V přepočtu na obyvatele máme nejvyšší hrubý domácí produkt. Tady se projevuje efekt, že z vyššího produktu se dosahuje vysokého ekonomického růstu obtížněji. Česká republika navíc naráží na své limity růstu. To je patrné hlavně na pracovním trhu. V jiných zemích jako je Polsko, není patrný žádný zásadní limit pro další růst. V neposlední řadě je to také o tom, že česká ekonomika je otevřenější. Proto současné zpomalování Německa má na nás silnější dopad než třeba na Polsko nebo Maďarsko,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Horší prognózy však neznamenají, že by se na obzoru objevila nová ekonomická krize. „Je možné, že se postupné zpomalování výkonu západních ekonomik dostane až do technické recese. Poté bude jen záležet, jestli a kde se vyfouknou bubliny, které se nafouknuly během období levných peněz. Pokud se budou pořád dofukovat, můžeme se motat v nízkých číslech kolem nuly klidně celá desetiletí, jako se to stalo v Japonsku,“ řekl pro Echo24 Dominik Stroukal.