Komentář Lenky Zlámalové

Soudci zastavují nezákonné řádění Babišovy ministryně

Komentář Lenky Zlámalové
Soudci zastavují nezákonné řádění Babišovy ministryně

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

To už nejsou jednotlivosti, ale trend. Nejvyšší správní soud v různých případech opakovaně rozhoduje, že Finanční správa nezákonně používá extrémní zbraň, jíž je zajišťovací příkaz. Prakticky to znamená, že u firmy, u níž má podezření, že by nezaplatila DPH, už předem, jen na základě toho podezření, obstavuje majetek. Je to prostředek obzvlášť brutální, protože firmu často zlikviduje. A když se prokáže, že to byl zásah nezákonný, dotčený podnik sice může získat odškodné, k resuscitaci to ale nestačí.

Nejvyšší správní soud teď v průlomovém rozsudku o bohumínské firmě AB Chemitrans napadl samu podstatu zajišťovacích příkazů. Majetek firmy byl v tomto případě, podobně jako v jiných, obstaven zajišťovacím příkazem ještě předtím, než byla vyměřena finančním úřadem konkrétní daň a firma dostala pravomocný daňový výměr. To je případ velmi typický. Nejvyšší správní soud jasně řekl, že stát nesmí využívat zajišťovací příkaz ještě předtím, než vydá pravomocný daňový výměr na příslušnou částku. Exekuce zajišťovacích příkazů může přijít až po pravomocném daňovém výměru.

Tím se fakticky omezují zajišťovací příkazy jako takové. Pokud finanční úřad vyměří daň, firma s ní nesouhlasí a odvolá se, daňový výměr není až do vyřešení odvolání pravomocný. Do té doby se nesmí na majetek daňového poplatníka sahat. Je to další z velmi principiální rozsudků Nejvyššího správního soudu, který ukazuje, že berní správa pod vedením Martina Janečka zajišťovací příkazy zneužívá.

Za to už by někdo zcela konkrétní měl nést zcela konkrétní odpovědnost. Duchovní matkou masového využívání zajišťovacích příkazů, které by přitom podle zákona měly být zcela výjimečnou poslední možností pro nejvážnější případy, je Alena Schillerová. Dnes Babišova ministryně financí je rozjela ještě jako jeho za daně zodpovědná náměstkyně na tomto úřadě. Generální ředitel Finanční správy Martin Janeček je převodovou pákou dua Babiš–Schillerová.

V normálně fungující vládě, závislé na důvěře Poslanecké sněmovny, už by se Schillerová po tolika rozsudcích pro nezákonné využití extrémních opatření dostala pod těžký tlak, aby složila funkci. Nebo přinejmenším odvolala ředitele Finanční správy Janečka.

V babišovském vládnutí v demisi bez důvěry ale nikdo není schopen žádný tlak na vyvození osobní odpovědnosti vytvořit. Firmy ale mají po tomto principiálním rozsudku jistotu, že by se jim nemělo stát to, co postihlo bohumínský podnik. Rozsudky si snad Andrej Babiš se svou partou při svém řádění bez důvěry ignorovat nedovolí.

Je potřeba přiznat, že DPH se v poslední době opravdu daří vybírat. Vzestup inkasa z této daně je vyšší než růst ekonomiky. Je otázka, kolik z té sumy se dostává do státní kasy tím, že finanční úředníci nezákonně poškozují firmy.