Přechodné období po brexitu by mohlo být delší, než se čekalo
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Přechodné období po odchodu Británie z Evropské unie by mohlo trvat déle, než se dosud předpokládalo. Brusel navrhuje, aby po takzvaném brexitu, který má nastat 29. března příštího roku, platila unijní pravidla ve Spojeném království ještě do konce roku 2020. Podle dokumentu, který ve středu zveřejnila britská vláda, by ale přechodné období mělo trvat tak dlouho, kolik času bude potřeba na "přípravu a implementaci nových procesů a nových systémů".
Během přechodného období by podle představ EU měla v Británii platit nadále unijní pravidla, a to i ta nově přijatá. Na jejich podobu by ovšem Londýn neměl jako stát mimo EU již žádný vliv. Cílem přechodného období je poskytnout úřadům a podnikům čas přizpůsobit se novým podmínkám. Podle britských zastánců brexitu by se ze Spojeného království ale stal za navrhovaných podmínek "vazalský stát" EU.
Nový britský návrh, který dnes zveřejnilo ministerstvo pro brexit, hovoří o tom, že by přechodné období mělo trvat tak dlouho, kolik času bude potřeba na "přípravu a implementaci nových procesů a nových systémů". Londýn sice souhlasí s přibližnou délkou trvání období dva roky, o přesném datu chce ale s Bruselem ještě jednat.
Obavy příznivců odchodu Británie z EU, že by přechodné období po brexitu mohlo nakonec trvat "donekonečna", se dnes snažil vyvrátit náměstek ministra pro brexit Steve Baker. "Stanovíme přesné datum," řekl.
Podle dnes zveřejněného dokumentu existuje už "jen malé množství oblastí", na kterých se Londýn s Bruselem v otázce přechodného období neshoduje. Jednou z nich jsou podle BBC práva občanů EU, kteří do Británie přijdou až v době přechodného období. Text nicméně nehovoří o tom, že by měla být práva těchto imigrantů jiná než práva těch, kteří přišli do Británie před brexitem, jak to před časem požadovala premiérka Theresa Mayová.
Zastánci brexitu se mezitím podle britského konzervativního listu The Daily Telegraph snaží zvýšit na předsedkyni vlády tlak, aby prosazovala takzvaný tvrdý brexit, tedy jasné ukončení všech vazeb na Evropskou unii. Dvaašedesát poslanců Konzervativní strany sdružených do takzvané European Research Group údajně minulý týden Mayové zaslalo dopis, ve kterém pohrozili odepřením poslušnosti. Londýn by měl být podle nich okamžitě po brexitu v příštím roce schopen uzavírat obchodní dohody s třetími státy. EU chce Británii uzavírání obchodních dohod umožnit až po konci přechodného období.
The Daily Telegraph také napsal, že se Mayová chystá se členy své vlády ve čtvrtek setkat ve venkovském sídle britských premiérů Chequers a radit se s nimi o další strategii při jednáních o brexitu. Kabinet je rozdělen mezi příznivce rozhodného přerušení všech vazeb Británie s EU a zastánce takzvaného měkkého brexitu.