Google dostal přes prsty. První náznak omezení jeho monopolu schválil Evropský parlament
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Poslanci Evropského parlamentu v úterý schválili reformu ochrany autorských práv na internetu, jejímž cílem je přizpůsobit evropské autorské právo digitální éře. Příslušnou směrnici musejí ještě formálně schválit členské státy EU a jednotlivé země pak budou mít dva roky na to, aby ji převedly do svého práva.
Norma především ukládá velkým internetovým společnostem, jako je Google, platit vydavatelům a umělcům za použití jejich děl online. Jde o první náznak omezení monopolu Googlu, který se společností Facebook ovládá 80 % inzertního trhu a společně mají informační monopol.
Loni komise vyměřila Googlu rekordní pokutu 4,34 miliardy eur za zneužívání dominantní pozice operačního systému Android. V roce 2017 dostal americký podnik od komise pokutu 2,42 miliardy eur za zvýhodňování své služby pro porovnávání obchodních nabídek.
Platformy budou mít nově povinnost prověřovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Kritici směrnice ji označují za cenzuru internetu. Pro nová pravidla se vyslovilo 348 poslanců, proti hlasovalo 274 zákonodárců a 36 se zdrželo. Europoslanci se předtím odmítli zabývat pozměňovacími návrhy, které počítaly s vypuštěním sporných článků.
V rámci debat o nových pravidlech byly od začátku zásadní a nejvíce sporné především dvě části návrhu směrnice, a sice články 11 a 13. První z nich má majitelům práv – včetně médií a umělců – zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu. Článek 13 ukládá internetovým platformám povinnost zabývat se tím, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.
Emoce vyvolával právě především článek 13, který kritici označují za cenzuru internetu. Zavádí takzvané filtry, jejichž úkolem je kontrolovat, zda obsah nahrávaný uživateli neporušuje autorská práva. Za obsah tak nově nyní mají být právně zodpovědné platformy. Odpůrci ale varují i před možnou preventivní cenzurou i legálního obsahu. Obávají se také toho, že „robot“ nebude schopný rozeznat například parodie a karikatury a zablokuje všechno bez rozdílu.
„Je to temný den pro svobodu internetu,“ napsala na twitteru německá pirátská europoslankyně Julia Redaová, která byla jednou z hlavních tváří boje proti chystané směrnici.
Naproti tomu český europoslanec Pavel Svoboda během debaty zdůraznil, že Evropa reformu autorského práva na internetu zcela určitě potřebuje. O cenzuru nejde, zdůraznil. Opravdovou cenzurou by podle něj bylo bránit talentovaným tvůrcům v jejich tvorbě. Pokud by nová pravidla neprošla, mohlo by podle Svobody vzniknout prostředí, kdy by se tito autoři „museli živit jako prodavači nebo taxikáři a teprve večer po práci by si mohli psát, co chtějí“.