Kontroverzní společnost Fair Credit, s níž se pojí jméno nového lídra pražské kandidátky hnutí ANO Petra Stuchlíka, do ledna letošního roku neměla licenci České národní banky (ČNB) potřebnou k poskytování svých krátkodobých půjček s vysokým úrokem. Získala ji až odkupem jiné firmy. Nebankovní úvěry Fair Creditu jsou přitom nastavené tak, že klient musí společnosti někdy vrátit i více než dvojnásobek částky, kterou si půjčil, a to za úrok o mnoha desítkách procent.

Je to relativně běžná praxe. Člověk, který se dostal do finančních potíží, si potřebuje půjčit. Tradiční banky však půjčku poskytnou jen tomu, kdo bude schopen prokázat, že ji dokáže splácet. Dotyčný se tedy musí obrátit na služby některého z nebankovních poskytovatelů. Fair Credit je podle jeho stránek dlužníkovi ochoten poskytnout půjčku, jejíž úrok se v nejvyšší variantě pohybuje nad 60 procenty z dlužné částky a RPSN (roční procentní sazba nákladů) nad 254 procenty. V extrémních případech tak klienti firmě musí vrátit sumu dvojnásobně přesahující původní výši půjčky.

Člověk, který si u firmy půjčí maximální možnou částku 150 tisíc korun se splatností 36 týdnů, zaplatí při úroku téměř 57 procent a RPSN 83 procent dohromady téměř 333 tisíc. Úvěr na 20 tisíc se splatností 60 týdnů má úrok přes 32 procent, RPSN však celých 206 procent a Fair Creditu se tedy vrátí 36 tisíc korun.

Nejvyšší možné RPSN nastává v případě, kdy si klient chce půjčit nižší obnos při kratší době splácení. Při půjčce ve výši 20 tisíc korun na 45 týdnů je RPSN 254 procent, zatímco úrok 35,5 procent, což znamená, že Fair Creditu se na konci sejde takřka 25 tisíc korun. Pokud si dlužník půjčí 45 tisíc korun a chce je splácet 24 týdnů, RPSN klesne jen na 115 procent, avšak úrok vystoupí na 60,75 procent. Klient pak musí společnosti vrátit 90 744 korun.

Hůle: Fair Credit nabízí velmi drahé půjčky chudým lidem

Sám Petr Stuchlík se označuje za pasivního investora ve Fair Creditu, ve skutečnosti však jedná jejich jménem a minimálně třem významným subjektům nabízel prodej firmy a hledal pomoc při řešení špatné finanční situace. Informaci serveru Echo24 sdělily důvěryhodné zdroje z těchto subjektů.

Společnost, do níž investoval, brání. „Investice do licencovaného poskytovatele půjček Fair Credit je jen jedna z mnoha mých investic v rámci diverzifikace portfolia, nic víc, nic míň. Je to investice dlouhodobá s návratností mnoha let, nejde o žádné rychlé peníze. Rozhodl jsem se pro ni i proto, že Fair Credit jedná s klienty slušně, obsloužil historicky přes 100 tisíc klientů a žádného z nich nedostal do neřešitelné finanční situace či dokonce dluhové nebo exekuční pasti,“ napsal ve vyjádření deníku Echo24.

Nový kandidát ANO na pražského primátora argumentuje transparentností firmy. „Také je třeba zmínit, že klienti dopředu a transparentně znají všechny podmínky poskytovaných finančních produktů. ČNB na tento trh pečlivě dohlíží a subjekty se chovají ke klientům zodpovědně, na rozdíl od neregulované a často protiprávní šedé zóny,“ uvedl Stuchlík.

Organizace Člověk v tísni nicméně v prosinci 2017 uveřejnila srovnání poskytovatelů úvěrů, které seřadila podle Indexu odpovědného úvěrování. Jako kritéria hodnocení uvedla cenu a náklady při prodlení, vstřícnost vůči zákazníkovi, transparentnost a komunikaci se zákazníkem.

Podle Daniela Hůleho, vedoucího programu kariérní a pracovní poradenství Člověka v tísni, nabízí Fair Credit velmi drahé půjčky chudým lidem. „RPSN těchto úvěrů, započteme-li všechny poplatky, vyjde na několik set procent, což je téměř desetinásobek legální sazby na Slovensku, kde se premiér Babiš zhlédl v inspiraci zastropování úroků. V Indexu odpovědného úvěrování, který Člověk v tísni vydává, se Fair Credit umístil na 30. místě ze 42 hodnocených společností,“ řekl Hůle deníku Echo24.

České zákony výši úrokové sazby či RPSN neurčují ani nelimitují. Oproti tomu sousední země si půjčování peněz hlídají. V Německu mohou například spotřebitelské úvěry poskytovat pouze banky, úvěry tak drahé jako u nás tedy nejsou. Na Slovensku před lety sáhli po zastropování RPSN, tamní ministerstvo financí zveřejňuje maximální výši úroků. RPSN tam až na výjimky nesmí překročit dvojnásobek průměrné roční sazby nákladů u půjček, které poskytují komerční banky. Omezení výše úrokové sazby přinutilo ze Slovenska odejít před rokem i Fair Credit Slovakia. Podle Daniela Hůleho ale tento krok na Slovensku vyústil v nárůst lichvy coby prohibičního efektu.

Do ledna Fair Creditu chyběla licence

Pod hlavičkou Fair Creditu jsou v obchodním rejstříku zapsány čtyři firmy – Fair Credit International, Fair Credit Czech, Fair Credit Holding a Fair Credit Inkasní. Podle mluvčí ČNB Denisy Všetíčkové, kterou deník Echo24 oslovil, společnost Fair Credit International v minulosti o oprávnění k poskytování nebankovních úvěrů zažádala, pak však žádost stáhla. „V současnosti již není oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry. Není proto ani vedena v registru ČNB v rámci nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů,“ napsala Všetíčková v odpovědi na dotaz Echo24.

Česká odnož Fair Creditu potom obdržela licenci ČNB nutnou k poskytování úvěrů tím, že koupila poskytovatele půjček M – PROFIN, který potřebnou licenci vlastnil. „Z registru vedeného ČNB vyplývá, že společnost Fair Credit Czech (dříve M – PROFIN) získala oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru dne 16. ledna 2018,“ přiblížila Všetíčková. Převzetí poskytovatele nebankovních půjček M – PROFIN Fair Credit dokončila letos v březnu.

„Od vydání oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů podléhá činnost společnosti Fair Credit Czech dohledu ČNB ve smyslu platných právních předpisů. Vůči této společnosti tak je vykonáván dohled ve stejném rozsahu jako vůči všem ostatním subjektům, které získaly tento typ oprávnění k činnosti,“ uvedla mluvčí České národní banky.