Češi začínají utrácet jako v době před koronavirovou krizí. Dokládají to čísla z bank, které registrují platby přes internet, výběry z bankomatů či kontaktní platby. Nejvíce spotřebitelé utrácejí za potraviny, elektroniku a nábytek. Češi tak jdou proti doporučením některých hlasů, zejména od exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), podle kterého by měli lidé spíše šetřit. Podle ekonomů je však cesta proti vyhnutí se krizi opačná.

Česká spořitelna zaznamenala v posledních dvou týdnech znatelný pohyb v číslech spojené s platbou kartami a růst spotřeby se tak vrátil do úrovně, která byla před koronavirovou nákazou a karanténou. „V nákupech roste vše spojeno s domovem. Tedy potraviny o 40 procent, elektronika o 50 procent, nábytek o 60 procenta a hobby markety o 110 procent. Z velké části jde o realizaci odložených nákupů, ale důvodem je i fakt, že doma jsme nyní trávili nejvíce času a lidi se mohou obávat, že to takto může být i v dalších měsících,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom Česká spořitelny David Navrátil.

Na druhou stranu se ale smrskly výdaje, které jsou spojené se spotřebitelským chováním mimo domov. Výdaje tak klesly u cestovních kanceláří o 90 procent, ubytování o 75 procent, u benzinu a nafty o 15 procent a v restauracích o 11 procent. „Pozitivní tedy je, že Češi neupadli do deprese, neodkládají útraty za zbytné věci, nezvyšují nijak výrazně míru úspor,“ řekl Navrátil s tím, že můžeme počítat i s dalšími dopady, které přinese vyšší nezaměstnanost. Spotřeba se tak může časem negativně změnit.

Podobně pozitivní trend však ve spotřebě vidí i u mBank. „V posledních týdnech evidujeme jasný vzrůstající trend, co se týče objemu výběrů z bankomatů, ale i plateb u obchodníků a na internetu. Platby u obchodníků jsou již srovnatelné s předkrizovým obdobím a platby na internetu jsou vyšší než dříve,“ řekl pro Echo24 tiskový mluvčí mBank Štěpán Dlouhý.

Podle něj si klienti zvykli platit méně často, přesto se ale jedná o vyšší částky. „U jednoho výběru z bankomatu je to více o 15 procent, u platby u obchodníka o 12 procent. Pozorujeme rovněž rostoucí zájem klientů o spoření jak z pohledu nově otevřených spoření, tak z pohledu objemu prostředků. Ve srovnání s březnem, kdy prostředky našich klientů na spořících účtech de facto zůstaly neměnné, se v dubnu a březnu výrazně navýšily,“ řekl dále Dlouhý.

Rovněž klienti Komerční banky se vrátily k platbě kartám z období před koronavirovou krizí. Počet transakcí u obchodníků se za květen zvýšil o sedm procent a u plateb na internetu o 31 procent.

Češi tak jdou přesně proti trendu, který se pokoušel obhajovat bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Ten prohlásil, že by spotřebitelé neměli utrácet a raději šetřit na špatné časy, které přijdou. Ekonomové nad tím však kroutí hlavou a nechápou, jak by to ekonomice mohlo pomoci.

„To je konzistence Miroslava Kalouska, protože už v době, kdy byl ministr financí, také to byla krizová doba, tak ta vláda se chovala trochu v rozporu s makroekonomickou teorií. Také ordinovala šetření, snažila se snižovat výdaje státního rozpočtu, což tedy vedlo k tomu, že se naše země zadlužovala o něco pomaleji, ale měli jsme pak recesi i v době, kdy okolní státy už rostly. Ukazuje se, že ta současná vláda se vydává jiným směrem, volí jinou hospodářskou strategii, kdy v krizi výrazně navyšuje výdaje státu a chce podpořit útraty a zvýšit spotřebu, což se ukazuje na růstu vládních výdajů. Je tedy snahou, aby se hospodářství nastartovalo, byť za cenu, že ten dluh bude růst rychleji,“ řekl dříve pro Echo24 ekonom BHS Štěpán Křeček.

To potvrzuje i hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Někde jsou větší nebo menší sklony k pesimismu. V našem regionu se ta ‚blbá nálada‘ šíří a drží lépe než třeba v anglosaských zemích. Vláda má proti tomu vystupovat. Některé dopady jsou z hlediska psychologie větší, proto je potřeba být opatrný při tom vyzývání k šetření, aby se to nepřehnalo na druhou stranu,“ uvedl pro Echo24 Sklenář.