OČKOVÁNÍ

Senioři jsou očkovaní z 90%. Pořád to nestačí. Česko vidí cestu ve třetích dávkách

OČKOVÁNÍ
Senioři jsou očkovaní z 90%. Pořád to nestačí. Česko vidí cestu ve třetích dávkách

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Zkracování intervalů, očkovací povinnost či apely a očkování v domovech seniorů. Končící i budoucí vláda začínají usilovat o co nejrychlejší podání třetích dávek starším ročníkům, u nichž zejména hrozí rizikový průběh onemocnění covidem-19 a s tím spojené zahlcení nemocnic. To je taktika, která se zřejmě vyplatila například ve Velké Británii. Proočkovanost seniorů je v Česku poměrně vysoká, u lidí nad 70 let už dosahuje téměř 90 %. Kvůli upadající účinnosti by však mohlo podání třetích dávek výrazně snížit zátěž nemocnic.

Na netradičním vystoupení dvou premiérů, končícího Andreje Babiše (ANO) a nastupujícího Petra Fialy (ODS), vyzvali v úterý oba politici s odborníky k co nejrychlejšímu podávání třetích dávek rizikovým ročníkům. Iniciativa Lékaři pomáhají Česku jich chce podat milion během jednoho týdne. To je z hlediska očkovacích kapacit zřejmě diskutabilní cíl, tolik posilujících dávek se nepodařilo v zemi podat od září. Podle iniciativy by však rychlé podání třetích dávek lidem starším 60 let snížilo dopad do nemocnic až o 15 %.

V Česku bylo zatím podáno přes 820 tisíc posilujících dávek, z toho 620 tisíc právě u lidí nad 60 let. Těch je však v populaci kolem dva a půl milionu. Z nich má obě dávky už 82 % lidí, zhruba 500 tisíc rizikových tak zůstává bez očkování. Nárok na přeočkování mají nyní lidé půl roku po dokončeném předchozím očkování. Senioři nad 60 let a lidé chronicky nemocní si mohou od této středy nechat dát posilující dávku už po pěti měsících.

Celková proočkovanost u rizikových věkových kategorií je značně nad českým průměrem. V kategoriích 70 a více let se do očkování podle dat ministerstva zdravotnictví zapojilo už přes 88 % lidí, u lidí nad 65 let je to pak přes 83 %, u lidí mezi 60 a 64 lety pak přes 78 %. Problémem je však podle odborníků vyprchávající účinnost vakcín, která se po uplynutí půl roku zřejmě značně snižuje. Podle matematika Reného Levínského tvoří v současné době očkovaní na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích 30 procent. Při rychlém podání třetích dávek rizikovým by se tak podle něj snížil počet těchto lidí na jednotkách intenzivní péče až na polovinu.

Budoucí i současná vláda však začíná otáčet pozornost k rizikovým i v dalších krocích. Končící kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) se chystá prosadit povinné očkování právě rizikových věkových kategorií nad 60 let, budoucí vláda chce jít naopak dále cestou motivací, podle jejího odborného týmu se mají co nejdříve třetími dávkami proočkovat zejména domovy seniorů, lidé v pečovatelských službách a další lidé v rizikových skupinách.

Podobný přístup se zřejmě vyplatil Velké Británii, kde vláda zrušila v letních měsících restrikce a vsadila právě na očkování a rychlé podávání třetích dávek rizikovým. Podle oficiálních dat má v zemi třetí dávku už přes 30 % populace starší 12 let, dosud se přitom mohly třetí dávky podávat jen lidem starším 40 let, zdravotníkům a rizikovým pacientům. V reakci na objevení nové varianty omikron teď britská vláda zvažuje rozšířit možnost na všechny dospělé a zřejmě i zkrátit interval pro možné podání posilující dávky ze šesti na tři měsíce. Z preventivních důvodů se pak v Anglii od úterý opět musí povinně nosit roušky v obchodech, prostředcích veřejné dopravy, v bankách, na poště nebo v kadeřnictvích.

Problémem třetích dávek v Česku však zůstává spíše než ochota lidí zřejmě nezvládnutá logistika. Podle sociologa Daniela Prokopa z průzkumů společnosti P&Q Research vychází, že už v současnosti zaostává vydávání třetích dávek o zhruba 20 procentních bodů za ochotou respondentů, včetně těch ze starších věkových skupin. „Další problém bude kapacita. Z míry ochoty lze odhadovat, že máme cca – 350 tisíc ochotných s 6+ měsíci, nově až 800 tisíc ochotných mezi 60+ a chroniky očkovanými v červnu (zkrácení na 5 měsíců) a během prosince přibude cca 500 tisíc zájemců do 60 let. Až 1,6 milionu boosterů za měsíc,“ dodal na Twitteru Prokop.

To by podle něj znamenalo spolu s dalšími dávkami kapacitu až 150 tisíc podaných dávek denně, aby se „dohnala“ ochota lidí třetí dávky získat. Premiér v demisi Andrej Babiš proto mluví o navýšení kapacit a jednání o návratu velkých očkovacích center. Stát má pro vznik očkovacího centra nabídku jednoho patra v obchodním domě Kotva. Prostory nabídla státu za symbolické nájemné také investiční skupina PPF, a to v pražské O2 areně. PPF letos poskytla prostory pro očkovací centrum v sousední menší hale O2 universum, v pronájmu je měla za tisíc korun Ústřední vojenská nemocnice.

Asociace krajů chce, aby se do očkování proti koronaviru víc zapojili praktičtí lékaři. Praktici ale po ministerstvu zdravotnictví žádají, aby jim ulevil od některých neakutních a zdržujících administrativních úkonů, jelikož jsou už nyní jsou zatížení péčí o pacienty nakažené koronavirem a očkováním proti chřipce i covidu, a zároveň přitom musí dělat i závodní prohlídky nebo řešit agendu invalidních důchodů. Pomohlo by jim, kdyby tyto činnosti mohli odložit – nyní jim za nedodržení termínů hrozí sankce. Iniciativa Lékaři pomáhají Česku pak vyzvala ambulantní specialisty, zubaře nebo gynekology, aby nabídli několik hodin své ordinační doby k očkování.