Žádná masivní ekonomická pomoc nepřišla. Dokládají to čísla celkové poskytnuté podpory firmám a lidem, které cupují dříve slíbené stovky miliard. V polovině června je totiž vyplaceno okolo 60 miliard korun. To je však tristní částka v porovnání s původním ujišťováním vlády Andreje Babiše, že do ekonomiky bude nalito 1,19 bilionu korun.

Zejména ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ze začátku koronavirové krize na tiskových konferencích všechny ujišťovala, že se chystají stovky miliard přímé pomoci. Masivní finanční injekce ale nepřicházejí, navíc si vláda při poskytování úvěrů pomáhá evropskými penězi.

Stát tak na pomoc do dnešního dne vydal pouze 59 miliardy korun. Nejvíce z celkové částky, tedy 19 miliard korun, šlo na podporu OSVČ v rámci pětadvacítky. V průměru získalo přes 860 tisíc živnostníků a podnikatelů v tomto programu průměrnou částku 22 tisíc korun. Finanční správa ale už podává na některé zájemce trestní oznámení z možného podvodu o čerpání kompenzačního bonusu. Další živnostníci už pětadvacítku vrátili, přičemž se státu dostalo zpět 24,5 milionu korun. Psali jsme o tom zde.

Druhou největší pomoci se s částkou 11,1 miliardy stal program Antivirus, který se měl stát obdobou kurzarbeitu. V celkových číslech měl už pomoci více jak milionu zaměstnancům. Číslo ale zahrnuje v březnovém vyúčtování 399 tisíc a za duben 569 tisíc pracovních míst. Program je ale pod tvrdou kritikou ze strany podnikatelů. Pomoc totiž nebyla příliš efektivní z důvodu zahlcenosti úřadů práce. Zaměstnavatelé navíc museli mzdy pracovníkům plně vyplatit a až poté jim úřad poslal zkrácenou částku. Úřady práce navíc už nyní rozjíždějí kontroly, zda firmy nepodvádějí. Na některé podnikatele přišla kontrola dokonce dříve než pomoc stihla dorazit.

Na nedostatky ze strany vlády upozorňuje zejména hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, podle které je z celkových slibů vyplacených pouze 5 procent a z přímé pomoci pouhých 16 procent.

Z biliónu vyplaceno 59 miliard (1% HDP), tj. 5 % z celkové přislíbené pomoci, 16 % z přímé pomoci@koronerv @nerudovad @DohnalRadim @FPertold pic.twitter.com/YyvWnVJNe3

— Helena Horská (@HelenaHorska) June 15, 2020

Ta také na začátku koronavirové krize upozorňovala spolu s ostatními ekonomy, že pomoc by měla přijít rychle a ne ji zbytečně zatěžovat byrokracií. „Dokud pomoc bude takto váznout, nálada v ekonomice se nepozvedne a z hluboké krize se budeme drápat pomalu. Ztráty budou zbytečně vysoké,“ řekla dříve k vládní pomoci Helena Horská.

Řada ekonomů přitom už několikrát zopakovala tezi, že pomoc by měla být hlavně rychlá a účinná. Firmy a společnosti mnohdy bojují s tím, že nemají likviditu a nejsou schopné platit dodavatelům. Masivní nalití peněz měl přinést program Covid III, kdy by se firmy dostaly k půjčkám, které stát zaručí. Program se ale spustil až deset týdnů poté, co stát totálně vypnul celou ekonomiku a nechal bezpočet podniků bez pomoci. „Je neodpustitelné, že vláda a speciálně ministerstvo financí nepřišly s čímkoliv, co by alespoň vzdáleně připomínalo pomoc skutečně zasaženým a zejména těm malým. Aby to vypadalo, že se menší podpoří víc, je v programu symbolicky vyšší záruka pro podniky do 250 zaměstnanců. Hlavní problém ale stále zůstává u toho, že firmy bez příjmů úvěr nedostanou,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom Roklen Dominik Stroukal.

Programy Covid, které umožňují podnikatelům čerpat úvěry, jsou sice státní pomocí, přesto se jedná z části o evropské peníze. V první vlně se k zájemcům dostalo 800 milionů korun, v druhé vlně pak 11,2 miliardy korun. Do 5. června se navíc do firem z druhé vlny dostalo zatím jen 5,7 miliardy korun. Do programu Covid III se přihlásilo přes tisíc subjektů v objemu 11 miliard. Zatím byla schválena pouze jedna žádost.