Prezident Miloš Zeman v pondělí v Lánech mluvil s kandidátem na ministra školství Robertem Plagou, budoucím ministrem zemědělství Jiřím Milkou a příštím šéfem resortu kultury Iljou Šmídem o jejich záměrech. Uzavřel tím sérii konzultací s devíti novými členy menšinového kabinetu ANO. S dosavadními ministry nepovažoval za nutné se scházet, protože se nimi zná a s jejich prací je spokojen. Vládu Andreje Babiše (ANO) jmenuje prezident ve středu, téhož dne večer se ministři sejdou na prvním zasedání.

Jako první dorazil do Lán Plaga, se kterým Zeman hovořil o možné revizi inkluze, zvyšování finančních prostředků pro pedagogické i nepedagogické zaměstnance ve školství i o sportu. Kariérní řád pro učitele, který Parlament v létě neschválil, půjde jen obtížně oživit, míní Plaga. „Nemyslím, že by měla být nějaká komise na úrovni státu, která by rozhodovala, který učitel má být v kterém stupni,“ uvedl s odkazem na normu, která předpokládala rozřazení učitelů od začínajících přes samostatné po vynikající.

Nové podmínky společného vzdělávání od začátku loňského září přinesly postupné začleňování dětí s lehkým mentálním postižením do běžných tříd základních škol. Na inkluzi v příštím roce podle odhadů ministerstva chybí tři miliardy korun. „Takže se musíme podívat, jak jsme uvnitř resortu schopni redukovat tyto náklady. A pokud to nepůjde, tak učinit další kroky, abychom se s tím vyrovnali,“ prohlásil v pondělí Plaga.

Po něm přijal prezident Milka. Hlavním tématem jednání byla podle Hradu problematika obchodních řetězců. Kandidát na ministra zemědělství uvedl, že se Zemanem řešil i případnou výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe jako možnosti boje se suchem. Rychlejší než tento projekt, který prezident dlouhodobě prosazuje, však podle Milka budou menší investiční akce. Za jednu z priorit zemědělství považuje potravinovou soběstačnost země. Za možnosti, jak zemědělcům pomoci, označil dotace, jejich nedanění, zvýšení podpory tzv. zelené nafty nebo snížení odvodů na zdravotní a sociální pojištění.

Milek je dosud předsedou představenstva zemědělského a potravinářského koncernu Úsovsko. Jednou z možností, jak vyřešit situaci, aby byla v souladu se zákonem, je vložení jeho podílu do svěřenského fondu, řekl na dotaz novinářů. Rozhodnut ale ještě není. Radil se o tom i s premiérem Babišem, který jako tehdejší ministr financí kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své firmy do svěřenského fondu.

Kandidát na ministra kultury Šmíd po schůzce s prezidentem řekl, že se chce zaměřit na zvýšení platů v kultuře, růst rozpočtu a novelu zákona o památkové péči. „V programovém prohlášení máme plán, že bychom chtěli navýšit platy na 150 procent současné úrovně do roku 2021,“ uvedl. Šmíd by také chtěl podpořit programy týkající se živého umění i památek. Měly by umožnit i opravy památek v soukromém vlastnictví.

Zvyšovat rozpočet kultury by chtěl Šmíd tak, aby bez financování církví dosáhl alespoň jednoho procenta ze státního rozpočtu. Nyní je to asi 0,7 procenta.