Spalování uhlí v uhelných elektrárnách či v domácích kotlích. To jsou důvody proč České republika patří mezi nejhůře znečištěné země v Evropě. Nelichotivé hodnocení dal Česku Air Quality Life Index, který vydal v červenci Energy Policy Institute at the University of Chicago (EPIC). Nejhorší situace je především v Moravskoslezském kraji. Celosvětově je Česká republika co se týče kvality ovzduší na 57. místě.

Nejhorší situace v Evropě je v Polsku, což samozřejmě také ovlivňuje vzduch právě v Moravskoslezském kraji. Podle studie pak nejhorší znečištění v Evropě je v zemích střední a východní Evropy. Kromě Polska je to Bělorusko, Slovensko, Česká republika, Slovinsko, Maďarsko, Litva či Lotyšsko, které nesplňují kritéria WHO. Co se týká konkrétních regionů, tak v Polsku je to například oblast Varšavy, na Slovensku okolí Košic a v Česku zase Moravskoslezský kraj.

Autoři studie upozorňují, že svět tedy i přes koronavirovou krizi nesmí zapomínat na znečištění vzduchu. „Přestože je hrozba koronaviru vážná a zaslouží si veškerou pozornosti, která se ji věnuje, na některých místech je možná více potřeba řešit vážnost znečištění ovzduší s podobnou intenzitou a umožnit tak miliardám lidí po celém světě vést delší a zdravější život,“ říká Michael Greenstone, profesor ekonomie na Chicagské univerzitě a ředitel Institutu energetické politiky na University of Chicago (EPIC).

Enviromentální aktivistická organizace Hnutí Duha vysvětluje, že za špatným hodnocením České republiky stojí především množství spalovaného uhlí. „AQI sleduje znečištění mikroskopickým prachem a úplně konkrétně PM2,5 (částice do velikosti 2,5 mikrometru), který má největší zdravotní dopady (drtivá většina předčasných úmrtí jde na vrub prachu). Česká republika je na tom špatně (hůře než naprostá většina zemí EU) kvůli několika věcem. Zejména rozšíření spalování uhlí – domácí kotle a kamna na uhlí jsou hlavním zdroje prachu v ovzduší, zásadně přispívají také uhelné elektrárny (ani ne tolik přímo prachem, ale látkami jako oxidy dusíku a oxid siřičitý, které se v ovzduší mění na částečky mikroskopického prachu),“ řekl pro Echo24 za Hnutí Duha Jiří Koželouh, vedoucí programu Energetika, klima a odpady Hnutí DUHA.

Doprava znečišťuje podobně jako v ostatních státech

Ke znečištění přispívá také doprava, znečištění, které v Česku způsobuje však není horší než ve zbytku Evropy. „Prach produkuje také doprava (hlavně dieselové motory), ale tam není tak velký rozdíl oproti jiným státům Evropy, jako ve spalování uhlí, kde jsme (na počet obyvatel) hned za Polskem. Co ještě přidává je také průmysl, zejména těžké provozy (třeba koksovny) na Ostravsku a v této oblasti má také vliv přenos znečištění z Polska. Naopak znečištění z našich uhelných elektráren dopadá výrazně na Německo a částečně Polsko (i když třeba přenos rtuti z uhelných elektráren má celkem významný vliv na znečištění Baltu tímto těžkým kovem, ale to už není otázka AQI),“ vysvětlil Koželouh.

„Za Hnutí DUHA dlouhodobě navrhujeme co nejrychlejší odklon od těžby a spalování uhlí a náhradu tohoto energetického zdroje obnovitelnými zdroji, pokud možno s výraznou podporou obecním a komunitním zdrojům tak, aby z jejich produkce měli užitek lidé, žijících v jejich okolí (což je výrazný rozdíl oproti současnému stavu, kdy za zničené zdraví a krajinu vyvážíme energii do zahraničí),“ dodal.