Zjištění v kauze Bakalovy OKD. Utajeným dopisem v ní sehrála účast i Benešová
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vleklá nevraživost prezidenta Miloše Zemana k finančníku Zdeňku Bakalovi se nyní ukázaly v nových souvislostech. Roli v nich v roce 2013 sehrála tehdejší (a nyní i současná) ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Ta tehdy nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi odeslala dopis, ve kterém žádala o prověření možných podvodů týkajících se Bakalovy společnosti OKD, upozornil nyní Radiožurnál. Stížnost pak byla odeslána pouze dva dny po konání schůzky u prezidenta, které se zúčastnili také zástupci tří firem z Ostravska – dolů OKD a oceláren Arcelor Mittal a Evraz.
Setkání se mělo věnovat problematické ekonomické situaci severomoravského regionu a Zeman na něm kritizoval především majitele společnosti OKD, tedy firmu NWR a Zdeňka Bakalu, kvůli jejich plánu na útlum ztrátového dolu Paskov. Hrozil tím totiž zánik pracovních míst pro více než tisíc horníků.
Miloš Zeman navrhoval dotování dolu z výnosů čtyřiceti tisíc bytů OKD, které by firma zdarma převedla na Moravskoslezský kraj, připomíná Radiožurnál. Prezidentův návrh však neuspěl. Bakala a společnost RPG Byty, kterou tehdy ovládal, oznámila, že zůstává u své strategie, tedy u správy a vlastnictví bytů. Benešová se proto rozhodla odeslat státnímu zástupci inkriminovaný dopis, kde znovu připomněla možné kauzy majitelů dolů a žádala o jejich prověření.
Marie Benešová, která byla na schůzce také přítomna, zde měla uvést čtyři okruhy podezřelých transakcí NWR a finančníka Bakaly. Zeman se k tomu následně kladně vyjádřil. „Pokud si chce NWR zachovat svoji reputaci a vyhnout se právním krokům s ohledem na dříve zmíněné čtyři okruhy, Důl Paskov by měl zůstat v provozu až do roku 2016,“ uvádí notářský zápis jednoho z účastníků schůzky.
Zemanův nátlak
Miloš Zeman tehdy nesnesl Bakalův odpor k jím navrhovanému řešení. Vyvinul na Bakalu nátlak, když se vyjádřil, že český stát nechce přispět k pádu NWR, a že naopak Bakala jistě bude chtít pomoct firmě v těžkých časech. Na to měl Zdeněk Bakala reagovat mlčením. Později Zeman mluvil o „naději, že pan Zdeněk Bakala neskončí jako Viktor Kožený.“
Benešová nyní odmítla obvinění, že by její tehdejší jednání mohlo představovat jakýkoliv nátlak na Bakalu a další majitele. Nejvyšší státní zástupce Zeman obdržení dopisu potvrdil, blíže ho ale nekomentoval.
Zjištění Radiožurnálu může v budoucích soudních sporech mezi státem a OKD spíše „nahrát“ straně Zdeňka Bakaly. Ten odmítá, že by společnost dělala nějaké protiprávní kroky. K dopisu Benešové se nyní vyjádřil prostřednictvím své mluvčí Šárky Samkové. „Pokud se vrcholní politici, jako prezident a ministr spravedlnosti, snaží zneužít své pravomoci k prosazování svých politických zájmů, je nezávislost právního systému nebezpečně ohrožena,“ uvedla Samková.