Pouze nereálný výstřel do tmy, který má uchlácholit komunisty k další podpoře vlády Andreje Babiše. Tak podle odborníků vypadá návrh předsedy vlády, aby vznikla státní komerční banka. O tu žádala strana KSČM a s podobným nápadem přišla i sociální demokracie v době Bohuslava Sobotky. Pokud by stát skutečně banku zřídil, znamenalo by to podle ekonomů krok zpátky. „Česká ekonomická transformace v 90. letech je obecně ve světě chválena, až na jednu výjimkou. Nedostatečné odstátnění bank a jejich netransformace na konkurenční prostředí. Nynější návrh cesty zpátky tak vyšel s týdenním zpožděním, po Aprílu,“ řekl pro Echo24 ekonom Petr Bartoň.

Premiér Andrej Babiš se snaží do voleb udržet křehkou vládní koalici, která se neobejde bez hlasů komunistů. Těm se nelíbilo, že předseda vlády nedrží slovo a neplní jejich požadavky. Aby Babiš udržel současný stav, tak musel vůči KSČM udělat ústupky a slíbit sloučení Vojenské zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

Kromě toho předseda hnutí ANO přednesl lídrům KSČM návrh, aby vznikla komerční banka, kterou by ovládal stát. Komunistům se ani tento nápad nelíbí, protože jim prý Babiš předložil starší plán na vznik národní rozvojové banky. Ta by měla vzniknout ze současné Českomoravské záruční a rozvojové banky. „„Nejsem přesvědčen, o tom, že je to materiál, který by měl sloužit k tomu, že bychom vládě ustoupili a dohodu o toleranci dál realizovali,“ řekl Filip ČT. Plán na komerční banku přesto ožívá. V minulosti o ní uvažoval například předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka.

Ten před volbami v roce 2013 přemýšlel nad tím, že by vznikla silná státní banka se stejnými podmínkami na trhu, která by znamenala pro ostatní banky konkurenci. „Koneckonců na větší konkurenci mezi bankami by mohli vydělat i občané,“ řekl tehdy Sobotka.

Podle ekonomů se ale Sobotka i dnes Andrej Babiš plete. Jedná se totiž podle nich o radikální experiment, který je nebezpečný a v zásadě odsouzený k neúspěchu. „Přínos pro stát by neměla žádný, pokud tedy uvažujeme, že si stát chce nechat alespoň zbytky důvěryhodnosti. Pokud by totiž byla pod dohledem České národní banky jako ostatní banky, nemá státu co čestného nabídnout, co mu již neposkytují komerční banky nebo centrální banka. Pokud by nebyla pod dohledem ČNB, mohla by státu nabídnout spoustu nečestného, a Čechům a Češkám důvod k emigraci,“ řekl pro Echo24 hlavní analytik společnosti Natland Petr Bartoň.

Ten také uvádí příklad německých Landesbank, které spoluvlastní spolkové státy. Ty vznikly v době poválečného Německa, pro vydávání dluhopisů. „Jejich aktivita se pak rozšiřovala i do komerčních oblastí, ale nikdy se pořádně nevymanily z područí korupce a podivné propojenosti s politickými stranami. Reformovat je začala až Evropská unie. A to přitom v situaci, kdy bylo alespoň více západoněmeckých států v částečné konkurenci svých bank mezi sebou,“ řekl Baroň. Představa české státní banky po vzoru Německa tak prý nemá s realitou nic společného. „A prodejem státních dluhopisů už se nedá v 21. století odůvodnit vůbec. To už můžeme rovnou usilovat o státní internet,“ dodal Bartoň.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka se naštěstí vznik státní banky do voleb nestihne. Kdyby totiž založení banky mělo být myšleno vážně, tak by na něm strany začaly pracovat již na začátku volebního období a ne na jeho konci. „Stát se bohužel již mnohokrát projevil jako špatný hospodář. Snadno by se mohlo stát, že zatímco soukromé banky by dosahovaly zisků, státní banka by byla ve ztrátě. V takovém případě by na státní banku dopláceli daňoví poplatníci a vznikl by tlak na její privatizaci. Z těchto důvodů si myslím, že by se stát neměl pouštět do tohoto byznysu. Spíše by se měl zaměřit na nastavování pravidel na trhu, tak aby se banky chovaly férově ke svým klientům,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Vláda Andreje Babiše také v minulosti uvažovala nad tím, že by naopak banky zdanila sektorovou daní. Návrh byl zejména podáván ze strany sociální demokracie, kdy ho neustále hnutí ANO odmítalo. Podle Bartoně by tak mohlo dojít k paradoxní situaci, kdy by stát banku vytvořil a navíc by ho zatížil daní. „Uvalil by stát takovou daň i na svou banku? I kdyby ji nominálně platil, stále by ji de facto neplatil (šlo by jen účetní o přepis v rámci kolonky). Pak lze takový nápad se státní komerční bankou klasifikovat jako pokus o státní daňový únik,“ dodal Bartoň.