Kabinet Andreje Babiše stále porušuje své původní sliby, podle kterých se neměly za dob jejich vlády zvyšovat daně. Spotřební daň z cigaret a tabáku se ale opět zvednou o 5 procent. Ministryně financí Alena Schillerová navíc v návrhu počítá, že daň se bude zvyšovat ve stejné míře až do roku 2023. Ekonomové ale před dalšími daněmi varují a upozorňují, že daleko efektivnější je méně zdanit práci.

Původní sliby vládního hnutí před sněmovními volbami v roce 2017 byly, že se žádné daně zvyšovat nebudou. Přesto se ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové odhodlalo ke zvyšování spotřební daně, která rostla v letošním roce v oblasti tabáku, lihu či hazardu. Na další roky se počítá s větším zdanění cigaret. Do státní kasy to má přinést navíc v příštím roce 2 miliardy korun a v roce 2022 a 2023 1,9 miliardy korun.

Vláda tak sahá na tzv. daně z neřestí a před svými voliči si takový postup více obhájí. Podle ekonomů však dochází k hazardu s tím, že se snaha vybrat více peněz odrazí v rozšíření černého trhu s tabákem. Ministři navíc u těchto položek argumentují škodlivostí, která je ale všem už více méně dobře známá.

„Nedomnívám se, že vláda má rozhodovat o tom, co je dobré pro naše zdraví, a nemá podle toho nastavovat hospodářskou politiku. Škodlivost cigaret a alkoholu je všeobecně známa, spotřebitelé nepotřebují o tomto být informováni vládou v podobě daní nebo obrázků na obalech,“ řekl pro Echo24 ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Podle něj by vláda neměla jít cestou dalšího zdaňování ale spíše osekáváním výdajů. „Vláda letos přerozdělí téměř 50 procent toho, co vyděláme. Jistě, jedná se o výjimečný rok, příští rok se nejspíš vrátíme zpět někam ke 40 procent. I to je ale obrovské číslo. Nemyslím si, že vláda by měla hledat rezervy, kde brát další a další daně. Naopak, měla by začít snižovat výdaje. Pokud ale vláda skutečně chce najít nová naleziště daní, pak je načase legalizovat a zdanit marihuanu,“ dodal Pánek.

Další zdanění spotřební daně z cigaret může také znamenat, že se do České republiky budou více dovážet nelegální cigarety z ciziny. „Rovněž může vést k omezení prodejů tabákových výrobků v pohraničí, kam jezdí nakupovat Němci a Rakušané. V konečném důsledku se nemusí naplnit projekce vyššího výběru daní z tabákových výrobků, jak předpokládá novela zákona,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podobně uvažuje i hlavní ekonom Roklen Dominik Stroukal, podle které je zdanění spotřebních daní tím nejjednodušším, co může vláda udělat. „Má zde velmi velký prostor, podle našich výpočtů více než 11 miliard korun ročně. Místo plošného zvyšování spotřebních daní by se stát měl podívat spíše na harmonizaci výjimek, díky kterým je například významně levnější tabák v doutníku či v náplních u bezdýmného kouření. Tam státu utíká ročně téměř 5 miliard korun. O 2 miliardy přichází kvůli výjimce na tiché víno, které nedaníme vůbec. Vzhledem k tomu, že společenské náklady tabáku a alkoholu jsou v řádech desítek miliard korun ročně, zvýšení spotřebních daní je ekonomicky obhajitelné. Výjimky ale vedou k optimalizaci, která státu snižuje daňový výnos i regulační efekt spotřebních daní,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

Všichni oslovení ekonomové se ale shodují, že by stát měl spíše daně zjednodušit a mělo by dojít k jejich harmonizaci. „Máme například masivně zdaněnou práci, která by si zasloužila trochu vydechnout,“ řekl Stroukal.