Máme tu první kroky Joea Bidena v úřadě – a nedá se říci, že by byly zrovna povzbudivé. Rozhodně v některých kruzích již z něho panuje určité rozčarování.

Američtí prezidenti mohou vládnout pomocí exekutivních příkazů, v podstatě vyhlášek. Jejich velkou výhodou je, že nepotřebují ke schválení Kongres, což je ale také jejich hlavní minus. Jakýkoli následující prezident je tak může jedním podpisem zase zrušit. To přesně udělal Donald Trump, když ihned po nástupu do funkce zrušil mezi republikány nepopulární nařízení Baracka Obamy. Nyní, když se karta zase obrátila, Biden zrušil zase vyhlášky Trumpovy.

Většina z nich je spíše symbolická. Biden znovu zapojil USA do Pařížské klimatické dohody, opětovně vstoupil do WHO a zrušil „muslimský zákaz“, jak se říkalo Trumpovu nařízení přestat vydávat imigrační víza občanům třinácti zemí. I když zčásti šlo o většinově muslimské státy, byly mezi nimi i třeba Venezuela, Severní Korea a Barma. Ve všech případech je to spíš politická show, obyčejný Američan změnu nepocítí.

Pak jsou tu ale rozhodnutí, která již reálný vliv mají. Nejvýznamnější, neboť jeho důsledky pocítí i za hranicemi USA, je zrušení výstavby ropovodu Keystone XL. Systém ropovodů Keystone vede kanadskou ropu do rafinerií v Texasu. Rozšíření XL mělo systém zkrátit a navíc cestou ještě nabrat ropu těženou v americké Montaně. Na výstavbě mají zájem dva velcí Bidenovi spojenci. Zaprvé kanadský premiér Justin Trudeau, který nikterak neskrýval, že dává přednost Bidenovi před Trumpem, a odboráři. Organizace sdružující dělníky stavící ropovod oficiálně Bidena podpořily na prezidenta. Nejspíš udělaly velkou chybu.

Proti výstavbě Keystone XL ostře protestuje zelené křídlo Demokratické strany. Jeho tlaku ustoupil ke konci svého prezidentování již Obama, když ropovod zakázal. Trump ho záhy poté zase povolil. Nyní ho pro jistotu zakázal Biden. Odboráři si stěžují, že to znamená ztrátu tisíců pracovních míst. Zelení demokraté však jásají. Přitom výstavba ropovodu byla ekologičtější variantou. Jeho zrušení totiž neznamená, že se přestane ropa v Kanadě a Montaně těžit a dopravovat do Texasu. Jen se tak bude dít na čoudících náklaďácích. Ideologie zase jednou zvítězila nad zdravým rozumem.

Kromě naštvání Kanady a zklamání odborářů může rozhodnutí mít důsledky i v Evropě. USA mají ambice oslabit energetickou závislost Evropy na Rusku. Pokud však energetickou politiku Spojených států ovládnou ekologičtí aktivisté, může se Putin jevit jako jistější volba.

Putina jistě také potěšil další Bidenův krok. Bílý dům totiž Moskvě navrhl prodloužení smlouvy START o omezení nukleárních zbraní na dalších pět let. Tu podepsal Obama s tehdejším ruským prezidentem Medveděvem v Praze. Zavazuje obě strany k omezení celkového počtu rozmístěných jaderných hlavic (na bomby ve skladech se nevztahuje). Vzhledem k tomu, že povolených 1550 hlavic je dostatečný počet k několikanásobnému zničení světa, dohoda nemá velký význam. Ukazuje se však, že choutky demokratů jednat s Rusy, přestože je poslední čtyři roky obviňovali z podkopávání americké demokracie, nepominuly.

Progresivisté se také dočkali první úlitby ze strany Joea Bidena. Ten zrušil Trumpův zákaz vyučovat na federálních úřadech „critical race theory“, jež je základem progresivistické ideologie a hlásá jakousi hierarchii historického útlaku, kdy se historicky utlačovaným skupinám má dát přednost. Výsledkem je jen další rasismus.

Biden také rozkázal, že instituce, jež jsou financované i federální vládou, musejí ukončit „diskriminaci na základě genderové identity“. Jeden z důsledků je, že střední a vysoké školy mají povinnost dovolit transgenderovým sportovcům soutěžit v ženské kategorii. Kritici upozorňují, že to nejspíše zabije ženský školní sport, který slouží jako přípravka pro profesionální soupeření, vzhledem k tomu, že transgenderové ženy mají biologickou výhodu.

Radost z Bidena mohou mít i migranti. Vláda totiž na 100 dní pozastavila většinu deportací. Zrušila také program Trumpovy administrativy známý jako „Zůstaň v Mexiku“. Ten nařizoval, že migranti musejí na rozhodnutí o svém osudu počkat na druhé straně hranice. Předchozí praxe totiž znamenala, že migranti prostě zmizeli v USA a nikdy se nedostavili k soudu vyslechnout si verdikt. Po 100 dnech má Bidenova administrativa představit nová imigrační pravidla. Očekává se, že budou mnohem mírnější než za Trumpa. V Latinské Americe se již prý připravují první migranti v očekávání, že dostat se do Spojených států bude nyní snadnější.

Nakonec je tu Bidenova strategie pro boj proti koronaviru. Tu Bidenův tým začal vypuštěním dezinformace. Ve čtvrtek, tedy den po Bidenově nástupu do úřadu, začala obíhat zpráva, že Trump nezanechal Bidenově administrativě žádné plány na distribuci vakcín, a Bidenův tým proto musí s plánováním začínat „od nuly“. Vzhledem k tomu, že tou dobou byly naočkovány už miliony lidí, šlo o zjevný nesmysl. To však nebránilo například CNN, aby to celý den tlačila, až nakonec zprávu večer dementoval hlavní poradce vlády pro boj proti pandemii Anthony Fauci. Prohlásil, že „rozhodně nezačínáme od nuly“ a že se „nedá říct, že by plán byl nepoužitelný“.

Biden vyhlásil také ambici během 100 dní naočkovat 100 milionů lidí. Jednoduchým výpočtem dojdeme k závěru, že to znamená píchnout vakcínu milionu lidí denně. Tento cíl byl v podstatě splněn již v době nástupu Bidena do úřadu. Ve středu 20. ledna, tedy v den Bidenovy inaugurace, bylo naočkováno 1,6 milionu Američanů, průměr pro inaugurační týden je 914 tisíc dávek denně a tempo dál roste. Zdá se tedy, že se Bidenovi podaří splnit svůj cíl, aniž by musel hnout prstem.

Vypadá to, že zatím hlavní Bidenovou inovací boje proti covidu je nařízení nosit roušky uvnitř federálních budov. To je spíš komplikace pro americké úředníky než něco, co by mohlo šíření čínské chřipky zastavit.

Svým začátkem Joe Biden nijak neoslnil.

Text byl publikován také na https://theconservative.online/cz.