Odchod obyvatel z východního Německa a vylidňování malých venkovských  sídlišť je čím dál patrnější. Mizení celých vesnic, jejihc umírání, už prostě nejde zabránit, domnívají se významní němečtí ekonomové. Navrhují tedy, aby stát přestal pumpovat velké peníze do podpory venkova. Jsou to zčásti vyhozené peníze. Možnou odpovědí je nabídnout příslušným obyvatelům přesídlení, píše německý list Die Welt.

„Jsou vesnice, které umírají,“ domnívá se Reint Gropp, prezident z Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum v Halle. Není zdaleka jediný, kdo si myslí, že se něco takového děje. Vymizení některých venkovských sídlišťse obává taktéž zástupce vedoucího drážďanského pracoviště Mnichovského institutu pro ekonomický výzkum Joachim Ragnitz.

Jako řešení Ragnitz navrhuje to, aby se občanům postižených obcí nabízelo jejich přestěhování do měst. Je třeba si podle něj klást otázku, zda „by pro lidi v umírajících vesnicích nebylo lepší přesídlit do nejbližšího většího města, ve kterém by mohli využívat lepší infrastrukturu, jež splňuje potřeby každodenního života,“ uvedl Joachim Ragnitz. 

Podle něj by se politici „namísto boje za každou vesnici měli pokusit ovlivnit proces odchodu lidí tímto směrem,“ domnívá se vědec. Má tak opačný názor než spolková vláda, která se v roce 2018 rozhodla zajistit stejně hodnotné podmínky života v celém Německu – tedy jak na vesnicích, tak i ve městech.

Reint Gropp připomíná, že výraznou německou vlastností je snaha, aby lidé žili po celé republice. Podle něj ale není úlohou státu, aby zajišťoval všem svým občanům jednotné podmínky k životu.

Německý venkov se má vylidňovat i v budoucnu. Podle předpovědi Berlínského institutu pro obyvatelstvo a rozvoj by se například počet obyvatelstva Saska-Anhaltska měl zmenšit do roku 2050 o 16 procent Problémy s výrazným vylidňováním má i Sasko, a to často právě v oblastech, které jsou poblíž hranic s Českem nebo Polskem. Lidé se často stěhují do měst. Například Lipsko je podle berlínského institutu nejrychleji rostoucím německým městem.

Opačné mínění na urbanizaci má Eric Schweitzer, který je prezidentem Německé průmyslové a obchodní komory. „Venkovské oblasti jsou důležitá místa pro statisíce firem mnoha sektorů,“ míní. Schweitzer jako řešení nabízí více povídek pro soukromé hospodářské investice, méně byrokracie, více e-governmentu a také rychlejší internetové připojení. Rychlost mobilního připojení je v Německu poměrně značným problémem. I v okolí větších měst neníčasto místy dostupné LTE připojení.

Proti přesidlování obyvatel se vymezuje také parlamentní liberální FDP, podle které má v sobě nařízené přesídlování „něco totalitního“. Také Karl-Heinz Paqué, bývalý ministr financí Saska-Anhaltska, rovněž tlačí na zachování ohrožených regionů bývalé NDR. Zkušenosti podle něj ukazují, že "oblasti, které už byly prohlášeny za mrtvé, se znovu zotavily".

Východní Německo má dlouhodobě problémy s tím, že se zejména mladí lidé stěhují do větších měst, často i do bývalého západního Německa. Tam mají větší příležitosti a často také vyšší mzdy. Podle nedávného zjištění jedné ze studií má v současnosti východní Německo stejně obyvatel jako v roce 1905.