Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v pondělí řekl, že Írán bude reagovat, pokud se stane terčem útoku, a to mnohonásobným odvetným úderem. Zdůraznil přitom, že íránský balistický program je nezbytný pro obranu země. Informovala o tom agentura Reuters.

"Teherán zaútočí desetkrát silněji, pokud se stane terčem agrese. Nepřátelé nechtějí, aby byl Írán v regionu nezávislý. Nadále budeme podporovat utlačované národy. Naši odpůrci proti nám zahájili ekonomickou a psychologickou válku a nové americké sankce jsou její součástí," uvedl Chameneí v projevu, který odvysílala íránská statní televize.

USA zostřily svůj postoj vůči Íránu kvůli sporu o jeho jaderný program. Nové sankce proti Íránu zaměřily na jednotlivce a firmy, jež financují íránské gardy, na guvernéra centrální banky a také na osoby, které pomáhají šíitským povstalcům v Jemenu.

Rozšíření sankcí je důsledkem toho, že se americký prezident Donald Trump rozhodl odstoupit od mnohostranné dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Ta umožnila zmírnění protiíránských sankcí výměnou za ústupky Íránu v jeho jaderném programu, který byl podle obav Západu zaměřen vojensky. Trump dohodu dlouhodobě kritizoval a mimo jiné poukazoval na to, že se nevztahuje na íránský balistický program. Ostatní signatáři dohody (Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo, EU) chtějí ujednání z roku 2015 nadále dodržovat.

Netanjahu vyzval Merkelovou, aby byla vůči Íránu tvrdší

A to po vzoru USA. Merkelová prohlásila, že panuje jednota v tom, že Teherán nikdy nesmí získat jaderné zbraně. Dodala ale, že neexistuje shoda v tom, jak tohoto cíle dosáhnout. Írán považují Izraelci za úhlavního nepřítele a rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa jednostranně vypovědět mezinárodní jadernou dohodu s Teheránem na rozdíl od Evropy vřele uvítali.

"Írán volá po našem vyhlazení," řekl Netanjahu s tím, že se proto islámská republika snaží získat jaderné zbraně, aby tuto genocidu mohla uskutečnit. "Nikdy to nepřipustíme," dodal.

"Spojuje nás cíl, že Írán nikdy nesmí získat jaderné zbraně," odpověděla Merkelová. Dodala ale, že není jednota v názoru, jakým způsobem tomu zabránit.

Trump se rozhodl odstoupit od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Ta umožnila zmírnění protiíránských sankcí výměnou za ústupky Íránu v jeho jaderném programu, který byl podle obav Západu zaměřen vojensky. Trump dohodu dlouhodobě kritizoval a mimo jiné poukazoval na to, že se nevztahuje na íránský balistický program. Ostatní signatáři dohody, kterými jsou Británie, Francie, Rusko, Čína, Německo a Evropská unie, chtějí ujednání z roku 2015 nadále dodržovat.