Za tři týdny se koná cosi, co média překřtila na světový summit o ukončení pandemie covidu-19. Zúčastněných států má být jen omezený počet, hlavním svolavatelem jsou USA, což je dobře, protože už tímto prostým faktem má summit zajištěnou relevanci. Dobrý je i ten důraz na slovo ukončení.

Žili jsme totiž poslední dva roky ve stavu, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli covidu pandemii nikoli proto, že by byla naplněna nějaká předem daná, objektivní a změřitelná kritéria.

Takže i když se teď snad můžeme těšit na odvolání pandemie současné, zůstává samozřejmě pro Českou republiku otázka, jak se má chovat během nějakých příštích globálních infekcí. Optimista najde skutečnosti, které ho vedou k závěru, že WHO se vrací k rozumu. Švédský vrchní epidemiolog Anders Tegnell, tedy člověk, díky němuž se Švédsko před dvěma lety stalo v západním světě ojedinělým ostrovem zdrženlivosti, nastupuje u WHO jako vrchní expert pro otázku vakcinace a pro komunikaci mezi vakcinologickými společnostmi a zdravotními úřady (Tegnell byl pro vakcínu, ale – opět – s rozumem; ve Švédsku například nebyla doporučena vakcína pro děti mladší 11 let).

Ovšem i v případě, že by WHO nebo nějaké evropské těleso letos na podzim nebo ve vzdálenější budoucnosti znovu ztratily hlavu a vyhlašovaly pandemii při infekci s nízkou smrtností, máme možnost se těmi doporučeními aspoň doma neřídit.

Zatím naše vláda v čele s ministerstvem zdravotnictví žádnou velkou svébytnost nepředvádí. Vlastimil Válek nedávno mluvil o přeočkovávání proti covidu letos na podzim, tedy před další respirační sezonou, a svůj výstup zakončil poznámkou, že záleží na tom, jak se dohodne Evropská unie. Česká republika dál skrze EU přijímá vakcíny, ačkoli ochota našich občanů se očkovat a přeočkovávat s časem dramaticky poklesla. Nevadí, letos vydáme za vakcíny proti covidu 7,5 miliardy korun, příští rok pět miliard...

Že to jde i jinak, předvádí Polsko. Včera Varšava oznámila, že od výrobců vakcínu přestává odebírat, a tedy i za ni platit. Stejně jako v České republice je v Polsku hlavním dodavatelem Pfizer. Důvodem překvapivého tahu, který povede k právním sporům – ale Varšava je ochotna je podstoupit –, měla být podle polské vlády naprostá neochota farmaceutických koncernů dodávky vakcín zpomalit, případně rozložit na delší dobu.

Za současného tempa zavážení a při klesající ochotě lidí nechat do sebe vakcíny píchat, může takový stát dělat jediné: naplňovat sklady a velkou část vakcín, kterou se nepodaří použít, po vypršení platnosti spálit. To se u nás děje ve velkém, bohužel reflex vzepřít se dohodám, které vyjednala, ó, Evropská komise, která se opírala o doporučení, ó, Světové zdravotnické organizace, naše vláda zatím ani náznakem neprojevila.