Seriál o tom, jak v NDR vytvořili paralelní realitu

Stejní lidé ve dvou světech

Seriál o tom, jak v NDR vytvořili paralelní realitu
Stejní lidé ve dvou světech

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Alternativní realita je v současné televizní tvorbě populární koncept. Je to pochopitelné, umožňuje přicházet s dalšími a dalšími obměnami prostředí. Už tím, v jakém světě se odehrává, získá přinejmenším zdání originality, umožňuje hrát si s diváky a jejich očekáváními. Je tak možné vyprávět o Americe, která je po vítězství mocností Osy okupována Japonskem a nacistickým Německem (seriál Muž z vysokého zámku), nebo o Polsku, kde neskončila studená válka (projekt Hranice, který pro Netflix chystá Agnieszka Hollandová). Mnoho způsobů, jak rozvíjet zápletku, dává hraní s motivy paralelních realit v duchu módní teorie o multiverzu, dělali to Ztracení, soudobý hit Stranger Things, ale třeba i sci-fi Cloverfieldův paradox, kterou s velkým humbukem nedávno uvedl taktéž Netflix.

Seriál Dva světy (Counterpart), který v Česku uvádí HBO, pracuje s alternativní realitou a také kombinací žánrů. Pozoruhodný je ale tím, že tak nečiní nijak okázale a jeho autorovi Justinu Marksovi se v něm podařilo vystavět svět, který působí jaksi samozřejmě a celistvě, nepoutá pozornost ani tak tím, jak vypadá, jako spíš tím, kdo v něm je a proč. Jeho premisa působí jako jedna velká pakárna, seriál ji ale nevyužívá coby záminku k ulítlé podívané. Vlastně je (občasným přestřelkám navzdory) až překvapivě civilní. Působí jako kombinace sci-fi a špionážního thrilleru, jaké vznikaly v době studené války, třeba z pera Johna le Carrého, ve volném tempu vyprávěná story, která se z větší části odehrává ve stínu a polostínu (doslova i metaforicky), kladoucí důraz především na postavy a atmosféru všeobecné nejistoty. Jistě, tak dobré jako Špion, který přišel z chladu nebo nedávno uvedený film Jeden musí z kola ven zatím Dva světy nejsou. Ale co není, může být. A vlastně docela stačí i to, co je.

Howard Silk (J. K. Simmons) je Američan žijící v Berlíně. Desítky let pracuje v kafkovsky působícím úřadě, kde provádí úkony, o jejichž účelu nemá ponětí. Cosi se ale stane a nadřízení musejí Howardovi sdělit pravdu. Někdy v letech studené války východoněmečtí vědci provedli experiment a nějak se jim to vymklo. V důsledku toho vznikla kopie světa se všemi jeho obyvateli, která je s tím naším propojena branou nacházející se právě pod Howardovým úřadem, mezi těmi dvěma světy navíc probíhá regulovaný kontakt. Jenomže se děje něco nekalého, někdo na obou stranách kuje jakési blíže nespecifikované pikle. Howard se proto musí setkat a posléze taky spolupracovat se svou kopií, protějškem z druhé strany. A jakkoli mají ti dva Howardové totožná těla i DNA a také část vzpomínek, jsou to povahou hodně odlišní lidé. Usedlý, domácký ouřada a věrný manžel versus mistr špionáže schopný i zabíjet. 

Dva světy jako by sestávaly ze dvou složek. Je to špionážní thriller, jehož postavy se všechny ocitly ve spletité a nebezpečné hře, jíž nerozumějí, a snaží se jí přijít na kloub a divák s nimi – ani těm figurám, ani jemu to zatím moc nejde. A zároveň je to vlastně intimní story, která si pohrává s motivem předurčenosti. Co z našich životů je dáno už při narození a jak člověka naopak mění okolnosti? Lidé i jejich protějšky z druhé strany vyšli z identického základu, v různých světech však ti totožní lidé žijí hodně různé životy. Nakonec i ten druhý svět, který začal jako identická kopie prvního, se mu po letech už v mnohém nepodobá. Organické spojení těch dvou rovin i dvou světů je možné také díky J. K. Simmonsovi v hlavní dvojroli, dokáže přepínat z identity na identitu s velkou samozřejmostí, jeho dva Howardové jsou jeden od druhého na první pohled rozeznatelní, a přitom k tomu stačí naprosté drobnosti, Simmons nějak dokáže prakticky nepostřehnutelně změnit výraz, aby se z trochu vystrašeného dobráka stal sebevědomý drsňák. Ta story, v níž jeho dvě postavy vystupují, se třeba nakonec ukáže nepochopitelně zamotanou nebo špatně vypointovanou (i když zatím tomu nic nenasvědčuje). Na těch dvou Howardech ale divákovi asi nepřestane záležet, dávají té bláznivé historce emocionální kotvu.

Dva světy (USA, 2018). Hlavní scenárista: Justin Marks. Hrají: J. K. Simmons, Olivia Williamsová a další.
Vysílá HBO.

26. února 2018