Česká republika chce podle Andreje Babiše otevřít s ostatními členskými státy diskuzi o smyslu Severoatlantické aliance. Mluvit o tom má pravděpodobně i Miloš Zeman na prosincovém summitu NATO, kam se prezident vydá namísto premiéra, který bude v Poslanecké sněmovně hájit navrhovaný rozpočet.

„Možná nastal čas mluvit celkově o té smlouvě, která byla podepsána už před sedmdesáti lety,“ oznámil Andrej Babiš po středeční večerní schůzce s prezidentem, která se týkala i summitu NATO 3. a 4. prosince v Londýně. „Pan prezident mě informoval, co tam chce říct, myslím, že na to máme samozřejmě stejné názory,“ dodal Babiš, ale odmítl přímo sdělit, s čím chce Zeman na vrcholné schůzce vystoupit.

Babiš vidí několik důvodů pro změnu v NATO, jako příklad uvedl situaci s Tureckem, které podniklo 9. října invazi do Sýrie. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce nedávno prohlásil, že NATO je ve stavu „mozkové smrti“.

Babiš řekl, že o svém postoji už mluvil na Evropské radě. „Pan Macron to nějak nazval, ne úplně dobře. NATO je samozřejmě důležitá aliance pro nás, ale je fakt, že v rámci NATO jsou tři země, které jsou mimo Evropu: Spojené státy, Kanada a Turecko. A zkrátka když my potřebujeme dělat například akci proti pašerákům ilegálních migrantů, tak vymýšlíme operace La Sofie místo toho, abychom si řekli: Teď my členské státy NATO Evropě děláme tuhle akci,“ řek Babiš s tím, že určitě nechceme žádnou společnou armádu, ale „je tam určitě prostor pro spolupráci“.

V Británii si zástupci členských zemí připomenou 70. výročí existence aliance. Velení NATO sídlilo v prvních letech právě v Londýně. Severoatlantickou smlouvu 4. dubna 1949 ve Washingtonu podepsaly Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Británie, Francie, USA, Kanada, Portugalsko, Itálie, Norsko, Dánsko a Island. Česko se k alianci připojilo v roce 1999.