U přijímacích zkoušek na vysoké školy letos opět vzrostl podíl úspěšných zájemců o studium. Ze zhruba 90 000 jich školy přijaly kolem 84 procent, zatímco v roce 2012 uspěly jen tři čtvrtiny uchazečů. Vyplývá to z analýzy vzdělávací společnosti Tutor, která vycházela ze statistik ministerstva školství a jednotlivých škol, sdělil ve čtvrtek její mediální zástupce Jan Šimral. Podle něj bylo letos nejtěžší dostat se na umělecké vysoké školy či na právnické a lékařské fakulty, kam byl přijat zhruba každý čtvrtý uchazeč.

Zatímco v roce 2002 se alespoň na jednu vysokou školu dostalo 62 procent přihlášených, o deset let později to bylo 75 procent a letos byl podle Tutoru podíl přijatých o dalších devět procentních bodů vyšší. Nárůst podílu souvisí zejména s demografickým vývojem, kdy od 90. let minulého století klesal počet maturantů, a zároveň po roce 2000 vznikla řada nových vysokých škol, uvedla akademická ředitelka společnosti Tutor Jana Pácalová. V následujících letech by mělo maturantů začít opět přibývat, v prvních ročnících středních škol se již podle Národního ústavu pro vzdělávání trend úbytku žáků zastavil.

Největší neúspěšnost u přijímacích zkoušek byla letos podle Šimrala na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze, kde zkoušky zvládlo asi 12 procent lidí. Akademie výtvarných umění v Praze a Akademie múzických umění v Praze braly asi pětinu přihlášených, Janáčkova akademie múzických umění v Brně zhruba třetinu. Poměrně velká neúspěšnost byla také na Ostravské univerzitě, která přijala 45 procent uchazečů, a na Univerzitě Karlově (UK), kde zkoušky zvládlo 52 procent. Masarykova univerzita v Brně (MUNI) a Univerzita Palackého v Olomouci vzaly podle analýzy 55 procent přihlášených.

Na dvou největších vysokých školách v ČR, tedy Univerzitě Karlově a Masarykově univerzitě, bylo nejtěžší dostat se na právnickou fakultu, uvedl Šimral. U zkoušek na ní uspěla asi čtvrtina zájemců. Jen o trochu větší podíl uspěl na lékařských fakultách, na Masarykově univerzitě to bylo 29 procent. Někteří uchazeči ale naopak uspěli i u více přijímacích zkoušek.

Nejvíce přijatých se zapsalo na Vysokou školu ekonomickou v Praze, a to 94 procent. Na UK přišlo k zápisu 91 procent a na MUNI 74 procent přijatých. Rozdíl v podílu zapsaných na obě tyto školy potvrzuje i rozhodnutí studentů, kteří se dostali na obě zároveň. Z celkem 782 takových uchazečů se jich nakonec 500 zapsalo pouze na Univerzitu Karlovu a 167 na Masarykovu univerzitu, sdělil Šimral.

Počet studentů je nyní zhruba jedenapůlkrát větší než v roce 1989. Loni studovalo vysoké školy přibližně 290 100 lidí, nově se jich na ně zapsalo 54 054. Nejvíc posluchačů měly vysoké školy i díky demografickému vývoji kolem roku 2010. Počet studujících se tehdy přiblížil 400 000 a množství nově zapsaných bylo kolem 82 000.

V ČR je nyní 26 veřejných, 35 soukromých a dvě státní vysoké školy. První soukromé vysoké školy vznikly v roce 1999, nejvíce jich bylo v letech 2007 a 2008, a to 46.