Vláda tahá z klobouku některé návrhy NERV a budí tím poměrně vyostřenou debatu. Ačkoliv se zatím s vyjádřeními drží spíše méně konfliktních a tím také méně šetrných témat, jisté je, že některé návrhy naráží na limity státu či na programové prohlášení i ideologické hranice.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) nedávno vládě předložila soubor 25 návrhů, které by mohly celkově snížit strukturální deficit až o 200 miliard. Strukturální schodek, tedy ten, který je trvalý, očištěný o přechodné vlivy hospodářského cyklu, má i v roce 2025 činit zhruba 230 miliard a být tedy o 20 miliard vyšší než letos.

Mezi návrhy patří například zvýšení věku pro odchod do důchodu, ale i zpomalit růst samotných důchodů, zvýšení spotřebních daní nebo návrat zdanění fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy v roce 2020 nebo slučování malých obcí. Pozdější odchod do důchodu vláda „odsouvá“ mimo toto volební období, navýšení zdanění fyzických osob se tvrdě brání vládní ODS. Navyšování daní je nakonec i v rozporu s programovým prohlášením.

To však má v příštím roce doznat změn právě kvůli možné implementaci některých návrhů NERV, ačkoliv ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) trvá na tom, že se na závazku nezvyšovat daně nic nemění. Podobně pak odmítá ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) debatu o zrušení lidovecké vlajkové lodě, tzv. výchovného, tedy navýšení důchodů za každé vychované dítě.

K některým návrhům se však už jednotliví ministři hlásí, ministr Jurečka chce snížit podporu v nezaměstnanosti, opatrněji pak chce přistoupit ministr dopravy Martin Kupka (ODS) k otázce návratu slev na jízdné před rok 2018, vláda k tomu chce nechat vypracovat podrobnější analýzu. Ministr financí Stanjura pak připustil možnost zkrácení rodičovské dovolené. Jak připustil i ministr, musela by zároveň existovat nabídka zařízení pro malé děti, kde například dlouhodobě vyvstává problém s kapacitou školek.

NERV přitom navrhuje zvážit, zda by nemělo dojít ke zkrácení doby poskytování rodičovského příspěvku o rok a případně i jeho výše, čímž by se mohlo podle odborníků ušetřit až sedm miliard ročně. Naopak vládní Piráti to odmítají a chtějí příspěvek naopak navýšit o inflaci.

Ministři se tak zatím staví pozitivněji spíše k méně drastickým a ne tak nepopulárním opatřením, která však mají také výrazně menší šetřící potenciál. Zástupci ODS, lidovců a TOP 09 sdělili České televizi, že zvažují otázku zpomalení růstu důchodů. NERV navrhuje vrátit situaci před rok 2018 a zvyšovat důchody o inflaci a třetinu růstu reálných mezd. Nyní je to o polovinu. Proti se však staví naopak zástupci vládních Pirátů i Starostů.

Podle Stanjury představí vláda opatření pro snížení strukturálního deficitu do roku 2024 v první polovině příštího roku. Vycházet bude z návrhů, které kabinetu předložil NERV. Podle Stanjury je třeba změnit parametry penzijního systému či zrušit některé daňové výjimky.

Co se týče základních ukazatelů rozpočtu na příští rok, tedy zejména výše příjmů, výdajů a schodku 295 miliard korun, ty už sněmovna schválila. Tyto parametry už není možné měnit. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun.