Lídři NATO debatují v Madridu o posílení východního křídla aliance. Generální tajemník Jens Stoltenberg už před začátkem třídenního summitu prohlásil, že Severoatlantická aliance zvýší počet vojáků zařazených do takzvaných „sil rychlé reakce“ z 40 na více než 300 tisíc. Mnohonárodnostní jednotky musí být schopny rychlého přesunu na místo konfliktu kdekoli na světě v řádech dnů, nanejvýše týdnů. Zatím je v rámci české armády vyčleněno asi 600 vojáků. Jsou mezi nimi i liberečtí chemici a 4. brigáda rychlého nasazení ze Žatce.

Tyto speciální mnohonárodnostní jednotky jsou složeny z pozemního vojska, námořnictva i letectva. Jejich účel spočívá v tom, že musí být schopny rychlé reakce, aby v případě konfliktu mohly zasáhnout v řádech dnů až týdnů kdekoli na světě. Jejich budování začalo po summitu NATO v Praze v roce 2002. Poprvé byly však byly aktivovány až letos v únoru poté, co Rusko napadlo Ukrajinu.

Hotovostní jednotky se skládají ze dvou složek. Prvními jsou „síly rychlé reakce“ (NATO response Force, zkráceně NRF). Druhými pak jsou „síly velmi rychlé reakce (Very High Readiness Joint Task Force, VJTF), které vznikly po až po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014. Ty mají být schopny ještě bezprostřednějšího nasazení. Nyní v rámci nich působí jak příslušníci proslulého 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany Liberec, kteří si v získali mezinárodní respekt třeba na misích v Afghánistánu, tak celá 4. brigáda rychlého nasazení Žatec.

Generální štáb Armády ČR zatím nechtěl komentovat, na kolik by se rozšířením těchto sil mohla rozrůst česká spoluúčast. „Co to bude znamenat pro českou armádu, lze komentovat po vydání komuniké,“ uvedla v reakci na dotaz deníku Echo24 plukovnice Magdaléna Dvořáková s tím, že zatím není ze summitu žádný oficiální výstup. Vzhledem k tomu, že posílení hotovostních jednotek má být více než sedminásobné, je docela dobře možné, že v rámci Česka půjde až o několik tisíc vojáků.

Severoatlantická aliance ve spolupráci s EU rozmístila své jednotky u východní hranice NATO už krátce po ruské invazi, která začala 24. února letošního roku. Vznikly čtyři nové bojové skupiny složené z jednotek více národností, které aktuálně fungují v Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a na Slovensku -- tam bojové skupině složené ze Slováků, Němců, Slovinců, Američanů a Nizozemců velí čeští důstojníci. Dvořáková za generální štáb uvedla, že aktuálně je na misích v Pobaltí (v Litvě a Lotyšsku), kde létají také čeští stíhači se čtyřmi gripeny, a na Slovensku nasazeno dohromady dalších 800 českých vojáků.

Na Slovensku tvoří jádro českého kontingentu příslušníci 43. výsadkového pluku z Chrudimi. V červenci má na Slovensko odjet podle dřívějších vyjádření mechanizovaná rota na bojových obrněných transportérech Pandur.