Hlasové asistentky, které jsou ženského pohlaví, ať už jde o Siri od Applu nebo Alexu společnosti Amazon, napomáhají v šíření nebezpečných genderových stereotypů. Vyplývá to ze studie agentury OSN pro vzdělávání UNESCO, podle níž ženská jména a způsob, jakým jsou hlasové asistentky naprogramovány, navozují dojem, že ženy vyhoví jakémukoliv příkazu a nevadí jim všemožné sexuální narážky.

Studie UNESCO nese název I‘d blush if I could: closing gender divides in digital skills through education, čímž odkazuje na odpověď Siri na jisté sexuální narážky a oslovení. Na ty asistentka může zareagovat i slovy: „Kdybych mohla, začervenala bych se.“ Podle jejích autorů není problémem jen ženské jméno, ale i to, že alespoň v základu mají hlasové asistenty ženské hlasy. „Protože hlasy většiny hlasových asistentů jsou ženské, vytváří to dojem, že ženy jsou úslužné, poslušné, mohou se přetrhnout, aby vypomohly, a že jsou dostupné po stisknutí tlačítka nebo strohém hlasovém příkazu ‚hej‘ nebo ‚OK‘,“ zaznívá v textu.

Jedinou výjimku v tomto ohledu tvoří Google, jehož Google Asistant zůstává víceméně genderově neutrální. Zpráva UNESCO však obecně konstatuje, že technologičtí giganti neposkytli dostatečné záruky a ochranu před nepřátelským, hrubým nebo sexistickým způsobem konverzace. Většina hlasových asistentek totiž agresivní či nevhodné příkazy odráží, nebo se je snaží zlehčit humorem. Když uživatel vyzve Siri, aby mu připravila sendvič (internetový vtip), asistentka odpoví, že nemůže, protože nemá potřebné ingredience.  

UNESCO do značné míry viní skutečnost, že asistentky programovaly týmy složené převážně z vývojářů–mužů. Ženské pohlaví asistentek potom také podle studie svádí uživatele ke všemožným sexuálním narážkám. Jeden z inženýrů, který pro americký Microsoft vytvářel hlasovou asistentku Cortana, přiznal, že „podstatná část prvních dotazů týmu mířila na sexuální život asistentky“. „Svět si musí dávat větší pozor na to, jaké pohlaví přisuzuje technologiím s umělou inteligencí a kdo toto pohlaví přisuzuje,“ upozorňuje ve studii Saniye Gülser Coratová, šéfka UNESCO pro genderovou rovnost. 

Agentura to považuje za zásadní i proto, že četnost vyhledávání provedených hlasem dlouhodobě stoupá a podle všeho dále stoupat bude. Mezi lety 2008 a 2018 zaznamenaly 35násobný nárůst. Už v roce 2020 by pak měla být hlasem provedena více než polovina vyhledávání.