kdo poletí pro pacienty?

Letecká záchranka dál v rukou soukromníků? Proti návrhu na zestátnění se staví ministerstvo

-

Foto: Wikimedia Commons / Radim Holiš

kdo poletí pro pacienty?
Letecká záchranka dál v rukou soukromníků? Proti návrhu na zestátnění se staví ministerstvo

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Provozovatelem letecké záchranné služby nebude ani v příštích letech stát. Navzdory předchozím snahám vlády, jejíž součástí byly i ANO a ČSSD, a která v roce 2016 usilovala o převedení letecké záchranné služby do rukou státu, budou nyní s největší pravděpodobností leteckou záchranku provozovat soukromníci společně s armádou a policií. Obdobným způsobem letecká záchranná služba v Česku fungovala mezi lety 2009 až 2017. 

Nová pravidla pro provozování letecké záchranky, která by měla začít platit od roku 2021, vyplývají z dokumentu ministerstva zdravotnictví. To podle Zdravotnického deníku, který na informaci upozornil, letos předloží vládě variantu pro léta 2021 až 2029 v podobě provozu deseti základen, z nichž jedna bude v režii policie, druhá armády a z ostatních osmi mají zasahovat soukromé firmy. 

Pokus o přebudování systému letecké záchranné služby směřující k jejímu zestátnění zahájila vláda Bohuslava Sobotky složená z ČSSD, ANO a KDU-ČSL v roce 2016. Proti vytvoření státního podniku byla Asociace krajů ČR i některé politické strany a ministerstva, naopak podporu měl hlavně z ANO, KSČM a Zelených. „Po experimentu, který jen destabilizoval situaci před třemi lety, je to návrat k realitě,“ uvedl pro deník Echo24 poslanec a člen zdravotnického výboru Jiří Běhounek (za ČSSD). „Celou dobu jsem byl pro tento model a plně jej podporuji i s prodloužením letových časů 7-21 hodin,“ dodal poslanec s odkazem na další plánované změny ve fungování záchranné služby. 

V současné době LZS vzlétá v ČR z deseti základen. V Plzni a jihočeské Bechyni ji provozuje armáda, v Praze a Brně policie. Šest zbývajících mají na starosti do konce roku 2020 tři soukromé firmy.

Podle poslance by původně plánované státní provozování letecké záchranné služby přineslo i vyšší náklady, než se původně očekávalo. „Spočítané náklady v minulosti byly pouze nereálným přáním či pokusem o nefunkční způsob zajištování LZS. Jsem rád, že ministr Vojtěch, který byl u všech jednání se mnou, nyní navrhuje toto řešení, ač předtím měl jiný názor,“ dodal Jiří Běhounek. 

„Záchrannou službu by měl provozovat stát“

Proti zavedení modelu se však staví někteří odborníci, stejný názor nepanuje ani mezi všemi poslanci koaličních stran. Podle předsedy olomouckého okresního sdružení České lékařské komory a poslance za hnutí ANO Milana Brázdila by měl stát zajistit nejen práci leteckých záchranářů, ale i další zdravotnické služby. „Záchranná služba má být v celé České republice státní. To neplatí jen o letecké, ale i o záchranné službě jako takové,“ řekl deníku Echo24 lékař. „Dnes máme záchranku jako jedinou složku integrovaného záchranného systému mimo stát,“ uvedl lékař. „Nad tím je třešinka na dortu deset leteckých,“ dodal Milan Brázdil. 

Řešením podle Brázdila není ani pokračování současné praxe, při které část území obsluhuje se svými vrtulníky policie či armáda. „Ani jedna z nich by to dělat neměla, například i podle evropských nařízení. Armáda je úplně k něčemu jinému,“ řekl deníku Echo24 Milan Brázdil. Stejného názoru je i Brázdilův kolega z poslaneckého klubu ANO Rostislav Vyzula. „Preferuji stát,“ uvedl pro deník Echo24 poslanec Rostislav Vyzula (ANO).

Ohrožení systému, míní provozovatel

Jedna z firem, které záchranku provozují v současnosti, preferuje zachování současného stavu. Podle Daniela Tučka z firmy DSA, která zajištuje leteckou záchrannou službu v Královéhradeckém, Ústeckém a Libereckém kraji, by změna poskytovatele ze soukromníků na stát mohla ohrozit celý systém. „Obával bych se i možného výrazného poklesu kvality, bezpečnosti a dostupnosti služby. Mohlo by dojít k rozbití dobře fungujícího systému a jsme přesvědčení, že nelze v tomto případě hazardovat a podstupovat rizika při neúspěchu projektu v neprospěch pacienta,“ uvedl Daniel Tuček pro ČTK.

Petra Kašpárková

14. ledna 2019