Kůrovcová kalamita se stále šíří. Zřejmě bude největší v novodobé historii českého lesnictví. Zástupci měst a obcí, které vlastní necelou pětinu lesů v zemi, požadují od státu větší úsilí v boji s kůrovcem. Víc by se dle nich měli snažit kalamitu řešit i soukromí vlastníci lesů. Kůrovce budou probírat po návrhu Pirátů i poslanci.

„Města a obce, které vlastní zhruba 17 procent všech lesů v České republice, nejsou schopny z vlastních prostředků včas a dostatečně bojovat s kůrovcovou kalamitou. Bez větší podpory státu a bez zásahu proti těm vlastníkům lesů, kteří kůrovcem zasažené porosty ve svých lesích nelikvidují, se šíření kůrovce nepodaří zastavit,“ řekl místopředseda Sdružení místních samospráv (SMS ČR) Jan Sedláček.

Zásadní problém jsou podle SMS ČR soukromí vlastníci lesů, především fyzické osoby, kteří na výskyt kůrovce nereagují, nebo o něm ani nevědí. „Je k ničemu, když my se v obecním lese dokážeme s kůrovcem vypořádat, ale v sousedních lesích neudělají soukromí vlastníci vůbec nic,“ uvedl starosta obce Němčovice a předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí SMS Karel Ferschmann.

Stát by dle sdružení měl soukromé vlastníky lesů aktivně informovat o jejich povinnosti napadené stromy včas likvidovat a nabídnout jim i finanční a poradenskou pomoc. „Současná kůrovcová kalamita je jako povodeň. Stát musí adekvátně reagovat. Umím si představit i krajní opatření, že napadené lesy, o které se majitel nepostará, vykácejí státem najaté firmy bez souhlasu majitele a stát se s ním následně spravedlivě vyrovná,“ dodal Karel Ferschmann.

Kůrovce budou řešit poslanci

Téma kůrovcové kalamity se v úterý dostane i do Poslanecké sněmovny. Požadavek opozičních Pirátů podpořili zástupci všech frakcí včetně vládního hnutí ANO, které vinu za šíření kůrovce svaluje na bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL). Jurečka kritiku odmítá s tím, že dělal proti kůrovci maximum možného.

Piráti chtějí mimo jiné vědět, proč ministerstva zemědělství a životního prostředí nedokázala od roku 2014 účinně zasáhnout proti šíření kůrovce na střední a severní Moravě a jaké kroky nyní plánují. Chtějí také vědět, proč kůrovcová kalamita nebyla zohledněna v Koncepci strategického rozvoje podniku Lesy ČR na roky 2015 až 2019.

TOP 09 představila recepty proti kůrovci, které by chtěla i uzákonit. Chce mimo jiné zrušit povinnost kácet kůrovcové souše, zavést povinnost vysazovat smíšené lesy a prodloužit povinnost zalesňování ze dvou na pět let. Společnost Lesy ČR by pak podle TOP 09 měla změnit způsob hospodaření a státu odvádět finanční rentu místo zisků z těžby dřeva.

Piráty také zajímají nové smlouvy, které Lesy ČR loni uzavřely s lesnickými firmami, přičemž kvůli předčasnému vypovězení smluv přišly o více než dvě miliardy korun. Chtěli by také informaci, proč Lesy ČR v předchozích letech do zisků započítaly i peníze z rezerv na pěstební činnost a kolik peněz na ni ještě mají.

Ministerstvo zemědělství nedávno připustilo, že za šíření kůrovce nemůže jen sucho, ale také nedostatečná reakce zejména podniku Lesy ČR. Na Lesy ČR mířila v poslední době kritika za to, že zanedbaly preventivní opatření proti šíření kůrovce, zvláště na Moravě. Podle končícího ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO) bude problém, aby se české lesy po kůrovcové kalamitě obnovily. Kvůli kůrovci Milek odvolal generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda. Rozhovor se Szórádem čtěte zde.