Česká republika by mohla v případě potřeby pomoci Litvě kvůli přílivu migrantů z Běloruska finančně či vysláním policistů. Situací se dnes ráno zabývala Bezpečnostní rada státu, řekl novinářům ve Sněmovně vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Konkrétní materiál resortů vnitra a zahraničí by podle něj mohla v pondělí projednat vláda.

„Je jasné, že je potřeba Litvě pomoci. Běloruský režim dováží organizovaně do Běloruska migranty ze Středního východu, ze Střední Asie. Potom je pouští na litevskou hranici,“ řekl Hamáček.

Hlavní část pomoci by měla podle něj jít z Evropské unie. „Ale i na národní úrovni jako Česká republika, stejně jako pomáháme v Severní Makedonii nebo ve Slovinsku, jsme připraveni v případě potřeby pomoci jak finančně, tak vysláním policistů,“ dodal. Například do Severní Makedonie vysílá policie své příslušníky od roku 2015 na základě bilaterální spolupráce se zeměmi zasaženými migrační krizí.

Na dotaz, zda už je v úvaze konkrétní počet policistů, kteří by mohli na hranici pomáhat, Hamáček řekl, že zatím Česko čeká na reakci litevské strany. „Obecně se kontingenty pohybují v řádu desítek policistů. Pokud by měli zájem o takovýto kontingent, jsme ho schopni vyslat buď v rámci Frontexu, nebo bilaterálně,“ poznamenal. Frontex je Agentura EU pro ochranu hranic.

„To samé platí o financích. Evropská komise by měla pomoci financovat pohraniční stavby, které se tam budou muset dělat, ale jsme připraveni pomoci i napřímo,“ dodal Hamáček.

Vicepremiér také připomněl čtvrteční radu ministrů vnitra EU, kde se situace probírala. Společně s Dánskem, Nizozemskem a Rakouskem Česko Litvu jednoznačně podpořilo, uvedl na twitteru.

Litva, která poskytla útočiště mnohým běloruským opozičním politikům, viní běloruský režim z toho, že cíleně umožňuje migrantům přecházet přes společnou hranici, která je současně vnější hranicí EU i schengenského prostoru volného pohybu osob. Premiérka Ingrida Šimonytéová minulý týden naznačila, že Bělorusko nabízí migrantům lety do Minsku z Bagdádu a možná také z Istanbulu.

Litevská vláda před několika týdny rozhodla o výstavbě 550 kilometrů dlouhého plotu s ostnatým drátem, a to poté, co letos na jaře začali migranti nelegálně přecházet hranice. K běloruské hranici zároveň litevské úřady přesunuly prakticky všechny dostupné síly a pohraničníky, kteří se stáhli z jiných míst v zemi a také z hraničních přechodů s Polskem, kde dosud kontrolovali dodržování cestovních koronavirových restrikcí.

As the number of migrants crossing Lithuania-Belarus border illegally is not decreasing, today @LTU_Army started building a barbed wire barrier to slow down migrants crossing the border. That will allow patrolling border guards and soldiers to notice illegal migrants faster. pic.twitter.com/NabgSbFgSA

— Lithuanian MOD (@Lithuanian_MoD) July 9, 2021

Na části hranice (asi 80 kilometrů) už byl plot postaven v předchozích letech, asi 260 km je monitorováno elektronicky, uvádí agentura Reuters. Litva má celkem s Běloruskem 680 km dlouhou hranici.

V Litvě bylo podle údajů z počátku týdne v blízkosti hranic s Běloruskem letos zadrženo již 1676 cizinců, více než dvacetinásobek loňského počtu, poznamenal server Delfi.lt.