STÁTNÍ ROZPOČET

„Lepších výsledků dosáhnout nejde,“ říká Fiala. Vláda zvýšila letošní schodek z 280 na 330 miliard

STÁTNÍ ROZPOČET
„Lepších výsledků dosáhnout nejde,“ říká Fiala. Vláda zvýšila letošní schodek z 280 na 330 miliard

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vláda ve středu schválila novelu letošního rozpočtu se schodkem 330 miliard korun. Informovalo o tom ministerstvo financí a na tiskové konferenci také premiér Petr Fiala. V březnu sněmovna schválila letošní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun, výdaje 2,008 bilionu korun. Sněmovna by novelu rozpočtu měla projednat v září. Vláda má v dolní komoře většinu 108 z 200 hlasů, dá se tak předpokládat, že rozpočet projde.

Výdaje novelizovaného rozpočtu vzrostly o 115,1 miliardy korun, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává MF o 65,1 miliardy korun vyšší. Schodek rozpočtu tak za celý rok vzroste o 50 miliard korun. Ke konci června činil deficit rozpočtu 183 miliard korun.

Do novely rozpočtu s vyšším schodkem zahrnul například poměrnou část vládních výdajů určených na boj s vysokými cenami energií. Pro letošek to podle něj bude 16,5 miliardy korun. Návrh zahrnuje i příspěvek 5000 korun na dítě do 18 let v celkovém objemu osm miliard korun. Do schodku se promítne i nákup plynu do státních hmotných rezerv za osm miliard korun.

Dodatečné výdaje rozpočtu podle návrhu ministerstva financí reagují primárně na potřebu kompenzovat část negativních dopadů války na Ukrajině, zejména vysokou míru inflace, nárůst cen energií, a s tím související ohrožení nízkopříjmových a zranitelných skupin obyvatelstva. Rozpočtově nejvýznamnější položkou je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu, či podporu kotelen a centrálního vytápění. Z balíčku o objemu 66 miliard korun má být z letošního rozpočtu hrazena asi čtvrtina, tedy 16,75 miliardy Kč. Návrh dále zohledňuje uprchlickou krizi z Ukrajiny. Například na humanitární dávku, příspěvek pro solidární domácnost a na okamžitou pomoc rozpočtuje navíc deset miliard korun.

„Kromě dopadů války na Ukrajině se musíme vyrovnávat se státním dluhem z minulých letech a také s vysokou mírou inflace. Musíme se snažit udržet co nejnižší schodek státního rozpočtu, ale zároveň musíme pomoci občanům, kteří jsou touto situací zasaženi,“ uvedl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala s tím, že vláda z navýšení rozpočtu nemá radost, ale v současné době se lepších výsledků dosáhnout nedá.

Inflace přidává na příjmové straně rozpočtu

Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 miliardy korun a financuje jednorázový příspěvek na dítě osm miliard korun či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 miliardy Kč. Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýší od září o 700 korun. Průměrně si tak důchodce proti roku 2021 polepší o více než 2500 korun měsíčně. Na tři valorizace penzí v letošním roce půjde ze státního rozpočtu celkem 56 miliard korun.

V kapitole ministerstva dopravy je vyhrazeno dodatečných pět miliard korun pro Státní fond dopravní infrastruktury na kompenzaci výpadku příjmů ze silniční a spotřební daně. Zhruba o 5,2 miliardy Kč bude posílen systém všeobecného zdravotního pojištění platbami za nové státní pojištěnce z Ukrajiny. Resort místního rozvoje získá 2,8 miliardy korun navíc především na posílení dotačních titulů na vznik nových bytů, řešení dopadů živelních pohrom, obnovu místních komunikací a rozvoj cestovního ruchu. V důsledku zvýšení existenčního a životního minima se zvyšují některé dávky státní sociální podpory a hmotné nouze o 1,1 miliardy korun.

Na posílení českého vzdělávacího systému po přijetí ukrajinských dětí má jít 1,5 miliardy korun navíc. Dodatečné peníze zřejmě získá také Státní fond kinematografie na filmové pobídky (0,6 miliardy) či Národní sportovní agentura na neinvestiční dotace pro sportovní organizace (0,5 miliardy korun). Ve vládní rozpočtové rezervě zůstane na krytí neočekávaných výdajů do konce roku 2022 připraveno 7,4 miliardy korun.

Tak jako se dopady vysoké inflace promítají negativně na výdajové straně rozpočtu, na příjmové straně naopak posiluje daňové inkaso zejména DPH, na kterém státní rozpočet při nadále rostoucím tempu spotřeby domácností vybere o 25,2 miliardy Kč více. Silnější bude také výběr daní z příjmů, u právnických osob o 9,2 miliardy Kč a u fyzických osob o 10,2 miliardy Kč.

O devět miliard vzroste také výběr pojistného na sociální zabezpečení, a to zejména díky zaměstnávání občanů z Ukrajiny a přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti. Výpadek na příjmové straně ve 3,8 miliardy Kč naopak způsobí snížení spotřební daně z pohonných hmot na čtyři měsíce o 1,50 korun na litr a nepřímo také částečné zrušení silniční daně. O 4,9 miliardy Kč klesnou příjmy ministerstva zdravotnictví v důsledku nižšího zájmu státních pojištěnců o očkování proti covid-19.

, jkr