KORONAVIRUS

Týdny tvrdých restrikcí. Blatný chce výrazně snížit hospitalizace, ty zatím dál porostou

KORONAVIRUS
Týdny tvrdých restrikcí. Blatný chce výrazně snížit hospitalizace, ty zatím dál porostou

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vládní představitelé připravují veřejnost na dlouhé období tvrdých restrikcí. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) mluví o možném větším rozovlňování až na třech tisících hospitalizovaných, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) to v úvahu přichází až po Velikonocích. Jak ovšem ukazují nedávné predikce i vyjádření odborníků, na kýžené hodnoty se nemusíme dostat ani za měsíc. Zásadní podle nich bude dodržování opatření i omezení šíření nákazy na pracovištích.

Premiér Andrej Babiš v tomto týdnu přiznal, že vláda nemá plán, jak dále postupovat. Nejistotu ohledně dalšího výhledu pak lze sledovat i ve vyjádřeních jednotlivých členů vlády, původní tři týdny zpřísnění se tak mohou protáhnout na mnohem delší dobu. Ministr Blatný připustil pouze to, že při zlepšení situace mohou padnout ke konci března ty nejtvrdší restrikce, jako je zákaz pohybu mezi okresy. Premiér Babiš řekl Právu, že rozvolňování přijde nejdříve po Velikonocích, nechce však slibovat ani to.

Podle epidemiologa a děkana Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislava Maďara přichází rozvolňování v úvahu až ve chvíli, kdy bude v zemi přibývat jen kolem tisíce až dvou tisíc nakažených. Pokud by se začalo rozvolňovat při vyšších přírůstcích, bude to podle něj znamenat akorát začátek další vlny.

Jak ukazují poslední predikce Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které reagovaly na otázku možného zpřísnění od začátku března, i v případě scénáře se silným dopadem nových opatření bude na konci dubna stále pět tisíc nakažených. Zároveň se však nenaplnil odhad, že počet nových případů vystoupá až na 20 tisíc denně. V Česku v pátek přibylo 13 074 pozitivně testovaných lidí. Ovšem jak upozornilo ministerstvo na svém webu, hodnoty zejména za poslední den se mohou výrazně změnit. „Z důvodu vysoké epidemiologické zátěže v ČR dochází k výraznému zpoždění hlášení, což vede k následnému doplňování hlášení v centrální informačním systému,“ uvedlo ministerstvo.

Nicméně horší situaci ukazují počty hospitalizovaných pacientů, tedy podle ministra zdravotnictví zásadní údaj pro další rozvolňování. Kapacita intenzivní péče v českých nemocnicích se blíží vyčerpání. Česko v této souvislosti požádalo několik zemí o pomoc s umístěním covidových pacientů. Podle dat ministerstva bylo k sobotě v celém Česku volných 154 lůžek intenzivní péče pro tyto pacienty. V nemocnicích bylo v pátek hospitalizovaných 8 219 lidí, oproti optimističtějším predikcím ÚZIS je však přes 1 700 lidí v těžkém stavu. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl Právu, že je třeba nejprve dostat čísla vážných případů pod tisíc.

Podle Blatného se dá očekávat, že bude v nemocnicích ještě dalších deset dní přibývat denně 600 až 700 nových pacientů, jelikož nyní každý den přibývá přes 2 000 nakažených seniorů. Všemi kraji se navíc postupně šíří nakažlivější britská mutace koronaviru, která podle Blatného už převzala v Česku dominanci.

Stejně jako Rastislav Maďar i Centrum pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP) ve svých predikcích k opatřením platným od začátku března upozorňovalo, že zcela zásadní je omezit kontakty či šíření nákazy na pracovištích. To hraje roli i v predikcích ÚZIS. Na pracoviště jako na jedno z nejčastějších míst šíření nákazy ukazují dlouhodobě i data z trasování hygien. BISOP ve svých výpočtech z minulého týdne varoval, že je zatím nepřipravené testování ve firmách či jiné způsoby omezení kontaktů a pokud se má vývoj epidemie dostat na přijatelná čísla do čtyř až osmi týdnů, je třeba nejlépe na jeden až dva týdny uzavřít neesenciální podniky.

Za základní alternativu pak experti označili nařízení práce z domova všem zaměstnancům mimo výrobu či povinné testování ve firmách, které by však mělo probíhat alespoň dvakrát týdně a nejlépe odběry z nosohltanu kvůli nižší záchytnosti antigenních testů. „To, že se bude testovat, je perfektní, může to zásadně změnit situaci,“ řekl deníku Echo24 výkonný ředitel centra René Levínský, dodal však, že je stejně důležitý následující proces, kdy by mělo po odhalení nakaženého dojít například k otestování všech jeho blízkých spolupracovníků PCR testy. Dodal, že se snažili testování ve firmách prosadit už v listopadu, je tedy smutné, že se s ním začíná až nyní. Pokud se výrazněji kontakty omezit nepodaří, i nejoptimističtější model ukazuje ke konci dubna 4 000 pozitivních denně.

Povinný home office vláda nakonec nenařídila, pouze k němu opět vyzvala, což v minulosti nemělo podle průzkumů příliš velký efekt a jeho využití tak zůstávalo zhruba na polovině svého potenciálu. Mezitím začalo povinné testování ve firmách nad 250 a nad 50 zaměstnanců, velké firmy ho musí dokončit 12. března, ty menší pak do 15., testovat mají jednou týdně. Od 10. března pak mají začít testovat i zaměstnance ve státní správě. Platit bude nově také příspěvek až 270 korun k nemocenské, který má motivovat k nahlašování rizikových kontaktů, platí i přísnější povinnosti ohledně ochrany dýchacích cest jak na frekventovaných místech tak na pracovištích.

Situaci by mohlo pozitivně ovlivnit také očkování, které v posledních dnech v Česku zrychlilo. V posledních dvou dnech bylo podáno denně přes 31 000 dávek vakcín. Zdravotníci dosud aplikovali téměř 805 000 dávek vakcín, obě dávky dostalo přibližně 260 500. Hrát roli by mohlo i nechtěné „promoření“ populace, podle Maďara by v průběhu dubna mohla začít imunita spolu s očkováním ovlivňovat přibývání nových případů, uvedl na Twitteru.

7. března 2021