Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík pobouřil část veřejnosti a politické scény svým zpochybněním nutnosti dosáhnout závazku NATO – přispívat dvěma procenty HDP na obranu. Za svůj facebookový příspěvek sklidil velkou kritiku. Ozval se například exministr obrany Alexandr Vondra: „Piráti ukazují svou skutečnou rudo-zelenou tvář.“ Ferjenčík zase kontruje, že za nízké náklady na obranu může právě Vondra. Předseda Pirátů Ivan Bartoš se snaží slova svého kolegy mírnit. Deníku Echo24 potvrdil, že by Česká republika měla k 2 % HDP směřovat.

Pobouření vyvolal facebookový příspěvek Mikuláše Ferjenčíka. „Zvyšování výdajů na zbrojení na dvě procenta HDP je v českých podmínkách jednoduše nesmysl. Za těch 50 miliard bychom proti současnému stavu mohli zvednout platy všem učitelům o 20 tisíc korun měsíčně nebo udržet důchodový systém nad nulou do roku 2035,“ napsal Ferjenčík.

Vyvolal tím značný rozruch. Schytal to například od bývalého ministra obrany Alexandra Vondry. „Piráti ukazují svou skutečnou rudo-zelenou tvář. Jako jejich ultralevicovi kámoši v Berlíně. NATO, které garantuje naši obranu, je pro ně stejně důležité jako OSN, které negarantuje nic,“ napsal Vondra na Twitter.

Piráti ukazují svou skutečnou rudo-zelenou tvář. Jako jejich ultralevicovi kámoši v Berlíně. NATO, které garantuje naši obranu, je pro ně stejně důležité jako OSN, které negarantuje nic.

— Alexandr Vondra (@AlexandrVondra) 10. dubna 2019

Ferjenčík si však z Vondrovy kritiky hlavu nedělá. „Kritiku pana Vondry beru s nadhledem, vzhledem k tomu, že právě v době, kdy byl on ministr obrany, spadly výdaje na armádu ČR na jedno procento HDP. Proto považuji jeho výroky za naprosté pokrytectví,“ uvedl pro Echo24.

Vondry se však zastal jeho tehdejší vládní kolega a ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Pan Vondra byl ministr obrany v době hospodářské krize a méně napjaté bezpečnostní situace. Dnes je to naopak. Vždy je to otázka priorit,“ uvedl Kalousek pro Echo24.

Práce našich vojáků si ceníme, říká Bartoš

Diskuzi se snaží mírnit předseda strany. „Já bych to nenazýval kauzou, neboť se celá tato věc točí kolem jediného statusu kolegy Ferjenčíka na Facebooku. Na klubu i ve straně vedeme k této otázce průběžnou a věcnou debatu. Zejména pak o způsobu, jakým se tento výdaj napočítává. Neboť ani dle dalších zemí, není jasná skladba. Například v momentě, kdy řešíme kybernetické hrozby, je zcela validní ptát se, zda investice do kritické infrastruktury či síťových řešení nejsou obranné investice,“ řekl Ivan Bartoš pro Echo24.

„Státní rozpočet se bude řešit ve sněmovně až na podzim. Vláda přislíbila, že k 2 % HDP budeme aktivně směřovat. To však musí reflektovat realitu ekonomickou a zejména rozpočtovou. Práce našich vojáků si ceníme, stejně jako je nezbytné pokračovat v modernizaci armády. Proto investice do armády musí být koncepční a v souladu s našimi partnery v NATO a EU koordinované,“ dodává.

Podle Bartoše by měla ČR směřovat k dosáhnutí deklarovaného závazku. „Výhledově jistě, ale je třeba si ujasnit, a opět se odkážu na různé pohledy toho, co lze do obrany dnes počítat, v čemž nemají jasno ani USA. Považuji za nešťastné zplošťovat debatu o českých aliančních závazcích v rámci kolektivní obrany pouze na výši výdajů na obranu. Debatu musíme vést také o požadovaných schopnostech armády, o našem zapojení do zahraničních operací a také o výši českého příspěvku na humanitární, rozvojovou a transformační pomoc a spolupráci,“ rozvedl Bartoš pro Echo24.

Závazek vůči NATO

V letošním roce míří ozbrojených složek na 66,7 miliardy korun, tedy o skoro 8 miliard více než loni. Výdaje roku 2019 budou dosahovat 1,19 procenta HDP, přičemž spojenecký závazek jsou 2 procenta. K těm se má Česká republika dostat až v roce 2024. „Již v roce 2014 jsme se na summitu NATO ve Walesu zavázali do roku 2024 odvádět na obranu 2 procenta HDP. Když se podíváme na náš rozpočet na obranu v roce 2014, který byl 41 miliard, kdy nastupovala bývalá koaliční vláda, ve které jsem byl ministr financí, a rozpočet na rok 2019, 66 miliard a 735 milionů, tak ten nárůst je 62,5 procenta,“ řekl vloni Andrej Babiš.

Česko bylo v roce 2017 se svými 1,04 procenty HDP páté od konce z devětadvaceti státu NATO. Loni si polepšilo o jedno místo na 1,11 procenta. Dalším závazkem také je, že 20 procent z obranných rozpočtů by měla každá země aliance dávat do modernizace a bojových schopností. V roce 2017 tuto podmínku splnilo dvanáct členských zemí. Česká republika skončila v sedmá od konce s 11,12 procenty.