V BUBLINĚ

Začala sezona nečekaných prohlédnutí

V BUBLINĚ
Začala sezona nečekaných prohlédnutí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Jaro na spadnutí, dny se prodlužují. Možná i to je jednou z příčin, proč se na sociálních sítích i v reálu množí případy náhlého prozření. A jsou to tedy někdy šoky. Třeba poslanec Lubomír Volný odešel z SPD, protože ke svému nezměrnému překvapení zjistil, že mezi členy strany je přinejmenším jeden rasista s neonacistickými konexemi, v rozhovoru pro televizi dokonce připustil, že ten počet může být třeba ještě větší. Po letech usilovné drobné politické práce musí takové zjištění člověkem otřást skutečně hluboce. Jeden je připraven na všechno, ale tohle? Lubomír Volný se ale z toho šoku zřejmě oklepal docela rychle a dal se do boje proti lidem, kteří si jeho stranu „zprivatizovali“, ujistil facebookové přátele, že jeho láska k vlasti i k přímé demokracii nebyla nijak umenšena, možná dokonce vzrostla – je-li to tedy vůbec možné. Stejně jako odhodlání bránit je proti vlastizrádným živlům. „Havlistické sluníčkářství je vražda!“ je třeba to říct jasně. Pan Volný se také nevyhýbá polemickým střetům, uživatele, který se ho zeptal, zda chystá založení nové „naci strany“, suverénně utřel: „Sám jste nacista.“ Jeden z páně Volného příznivců přispěl zdrcujícím: „Už vaše bába byla nacista.“ Člověka skoro dojme, jak tahle dávná argumentační strategie, již se každý naučil používat v cca první třídě, takzvaný argument bábou, funguje vždycky a spolehlivě.

O dost emotivnější a smutnější průběh mělo prozření bývalé ministryně obrany Karly Šlechtové. Do široce sdíleného statusu nepochybně vylila své srdce, jinak jsou ale její slova až dráždivě nekoherentní. Dá se z nich ale pochopit, že na paní ministryni byl kdosi zlý, ale Karlu Šlechtovou to nezmění, ale možná ano... Možná to souvisí s časem – status se na Facebooku ocitl v půl osmé ráno, což je buď hodně brzy, nebo hodně pozdě, rozhodně ale ne tak akorát. A dvojjazyčnost jeho porozumění taky moc nepomáhá. „Fuck! Opravdu? Ja fakt nechapu? Bud jsem naprosto blba anebo vsichni okolo me jen lzou. Asi jsem venovala 4 roky sveho ministerskeho zivota necemu, cemu jsme verila a byla to jen pretvarka....“ Na druhou stranu ten „rant“ graduje velice pěkně: „So fuck them and it all. The SYSTEM always wins. I will be no bitch to anyone.“ Nějaký hnidopich přes gramatiku by si v něm sice asi našel svoje, ale „Fuck them and it all! I will be no bitch to anyone!“ Škoda že je poslední série Hry o trůny už natočená, s tímhle pokřikem mohla královna Cersei vytáhnout do poslední bitvy. Pokud snad v někom slova Karly Šlechotvé vzbudila obavy o její vnitřní pohodu, může ho uklidnit, že na snímku, který status doprovázel, nechyběl pověstný psík paní ministryně, Rambohafík. Zvířátko vypadá naprosto v pořádku, je ozdobeno decentním zeleným věnečkem a stužkou v národních barvách. Přinejmenším na této frontě je, zdá se, všechno v pořádku. 

Jinak tuzemský Facebook objevil kandidátku na prezidentku Slovenska Zuzanu Čaputovou, zájem na sítích vzbudila velmi silný.  Zčásti nadšený – nemálo uživatelů smutně konstatuje, jak moc tuto dámu slovenským přátelům závidí. Její blízkost části zdejší politické society ilustrují například taky fotografií, na níž kandidátce udílí požehnání Tomáš Halík. Jiní v ní vidí dalšího posla přicházející apokalypsy, všeobecného rozkladu hodnot a vůbec. Ilustrují to rovněž společnou fotografií kandidátky s Tomášem Halíkem, spíš než požehnání na ní ale vidí polibek smrti. Já si svůj názor obezřetně nechám pro sebe, vlastně ani nevím, jestli nějaký mám. Schovám se raději za základní poučku protřelého politického pozorovatele: Čas ukáže.  V tomhle se člověk většinou nesplete.

Také se na sítích objevilo hned několik videí, která zachycovala dění v hledišti stadionu fotbalové Slavie, když v poslední minutě prodloužení dala čtvrtý gól právem favorizované Seville, a rozhodla tak o svém postupu do čtvrtfinále Evropské ligy. Pustil jsem si je všechna. A několikrát. A až dopíšu tuhle rubriku, pustím si je zas. Takže teď.