Odmítají uprchlické kvóty, prosazují důchodovou reformu, digitalizaci státu a nový zákon o příjmových daních. Programové prohlášení vlády je hotové a nyní vše závisí na referendu uvnitř sociální demokracie. Uskuteční se od 21. května do 14. června a ČSSD předtím zveřejní jména svých kandidátů na ministry. Výsledek vnitrostranické volby bude znám v půlce června. Podle Jana Hamáčka jde o slušný kompromis. Strana současného šéfa sociální demokracie však zvolila s mantinelem, že může spolu s druhým mužem ČSSD Jiřím Zimolou jednat o vládě s hnutím ANO pouze za podmínky, že člen vlády nesmí být trestně stíhán. O vládě nyní rozhodne na osmnáct tisíc členů ČSSD.

Podle šéfa sociální demokracie je na členech ČSSD, zda výsledek vyjednávání považují za dostačující. Svým kolegům pak předseda strany svůj závěr vysvětlí v dopise. Sociální demokracie je od svého sjezdu v Hradci Králové rozdělena na dvě části. Jedno křídlo nechce jít do vlády a druhé zastává názor, že Andrej Babiš ve vládě problémem není.

Pokud by sociální demokracie v referendu neschválila koaliční vládu, je premiér v demisi Andrej Babiš připraven jednat o předčasných volbách. Ty by se měly odehrát v květnu 2019 společně s volbami do Evropského parlamentu. Prezident Miloš Zeman se přitom už dříve vyjádřil, že předčasné volby nikdy nedopustí. Sám šéf sociální demokracie Jan Hamáček se k variantě předčasných voleb nechtěl vyjádřit.

S podobou návrhu koaliční smlouvy nesouhlasí někteří sociální demokraté ve vedení. Například bývalý brněnský primátor a místopředseda strany Roman Onderka se obává, že programové prohlášení neobsahuje spoustu bodů. „Dokážu si představit pozici ČSSD jak ve vládě, tak v opozici. Je otázkou, která ta z cest bude více krvavější. Formulaci krvavý kompromis jsem myslel smrtelně vážně,“ řekl Roman Onderka.

Sociální demokraté si s hnutím ANO dohodli, že dostanou ministerstva vnitra, zahraničí, práce a sociálních věcí, kultury a zemědělství. Předseda strany Jan Hamáček se má stát ministrem vnitra. Spekuluje se, že ministrem zahraničí se má stát europoslanec Miroslav Poche.

Rozpolcené názory také panovaly okolo návrhu dávat doporučení jak hlasovat ve vnitrostranickém referendu o vstupu do vlády s hnutím ANO. Jedním z těch, kdo by takové doporučení nedával, byl místopředseda strany Jaroslav Foldyna. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha by před referendem měli mít možnost vystoupit stoupenci i odpůrci vlády. Milan Štěch je proti vstupu sociální demokracie do vlády už od prvního sjezdu ČSSD v Hradci Králové.

Sociální demokraté se tak rozjedou do krajů, kde budou o dojednaných podmínkách hovořit s členy ČSSD před referendem. „My teď musíme absolvovat cestu do českých krajů, zajet do všech a mluvit se členy na úrovni okresů a místních organizací, protože to budou členové, kdo o vládě rozhodnou. Já za dohodnutými podmínkami stojím, myslím, že se nám podařilo jako minoritnímu partnerovi domluvit poměrně významné záležitosti,“ řekl v rozhovoru pro deník Právo statutární místopředseda strany Jiří Zimola.

Podobně jako Zimola hovoří i předseda poslaneckého klubu Jan Chvojka. I on se chystá diskutovat se svými kolegy o možných kladech a záporech dojednané smlouvy. „Žádným způsobem je nebudu přesvědčovat, aby hlasovali pro, či proti. Řeknu jim plusy a mínusy vládního angažmá a plusy a mínusy bytí v opozici ze svého pohledu. Ve finále se každý rozhodne sám,“ řekl pro Echo24 Jan Chvojka.

Podle Milana Štěcha by měla být kampaň před referendem férová. „To znamená, pokud pánové, kteří podporují účast ve vládě, chtějí někde jezdit, měl by nám být také dán prostor, abychom řekli naše důvody, proč do vlády nejít,“ řekl Milan Štěch.

Mimořádně důležité referendum čeká na osmnáct tisíc členů sociální demokracie. Vnitrostranické volby by měly rozhodnout do tří týdnů a straníci by měli v tajné volbě hlasovat o plném znění dohodnuté koaliční smlouvy. „Členové ČSSD dostanou k dispozici veškeré dojednané podmínky. Nazývám to pěti kruhy, tedy dojednaný program, zastoupení ČSSD ve vládě, koaliční pojistky, změny ve sněmovně k případnému ustanovení koaliční vlády a tu záležitost prvoinstančního odsouzení kteréhokoli člena vlády,“ řekl dříve deníku Echo24 místopředseda ČSSD Martin Netolický.

„Součástí materiálu, který sociální demokraté dostanou, bude doprovodný dopis. Tam budou popsány výsledky jednání. Každý člen si bude moci vytvořit názor, zda-li jsou podmínky dostatečné a důstojné,“ dodal Martin Netolický. Od chvíle, kdy by si ANO, komunisté a ČSSD tzv. plácli, se nejdříve sedm dní poté mohou sejít místní organizace ČSSD, kterých je 1117. Právě tam budou sociální demokraté volit. Další dva týdny bude lhůta na schůzi místních organizací a samotné hlasování. 

„Případné referendum proběhne tajným hlasováním všech členů ČSSD na schůzích místních organizací strany. Tedy sejde se místní organizace, členové budou debatovat o navržené dohodě a podpoří se tak širší diskuze uvnitř členské základny, což je další výhoda tohoto hlasování. Členové pak odvolí v tajném hlasování,“ uvedl pro Echo24 mluvčí sociálních demokratů Petr Vurbs. Sčítat hlasy ale bude na centrální úrovni ústřední komise, vyplývá to z Řádu vnitrostranického referenda ČSSD.

Aby bylo vnitrostranické referendum platné a závazné, musí se ho zúčastnit čtvrtina členů strany. Kdyby účast byla nižší, o vstupu do vlády by rozhodl Ústřední výkonný výbor ČSSD. „Pokud nepřijde 25 procent členů strany, referendum nebude závazné. Bude se ale vědět ten poměr hlasů, bral bych to v takovém případě jako anketu či průzkum veřejného mínění. Alespoň pro mě by to mělo doporučující charakter. Byl by svolán ústřední výkonný výbor, tedy nejvyšší orgán strany mezi sjezdy, a ten by rozhodl,“ uvedl Martin Netolický. Ústřední výbor strany o konání referenda rozhodl minulý týden. Bude korespondenční, nikoli elektronické.

Podle Pirátů chybí programovému prohlášení vlády řada věcí. „Jednou z hlavních je nedostatečný popis důchodové reformy, žonglování s odhadovanou délkou výstavby dálnic nebo nekoncepční rozšiřování pravomocí Celní správy. Pozitivními prvky jsou například závazek zvednout platy učitelům nebo pracovníkům ve zdravotnictví,“ uvedli Piráti v prohlášení.

Kritika na novou koalici se snáší také z TOP 09. „ČSSD hnutí ANO ustoupila, kde mohla. Sociálním demokratům při vidině zisku ministerských křesel změkla kolena a přestal jim vadit trestně stíhaný premiér nebo podíl komunistů na vládě. Jednoduše uhnuli. Uvidíme, jak rozhodnou členové ČSSD ve vnitrostranickém referendu. Každopádně to znamená, že Česká republika nebude mít další týdny vládu s důvěrou,“ řekl první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Narážela tak na body sociální demokracie, se kterými šla na vyjednávání s hnutím ANO. Strana Jana Hamáčka tak porušila hned pět ze sedmi podmínek. Patřilo mezi ně, že „respektujeme právo vítěze voleb nominovat premiéra, členem vlády nicméně nemůže být trestně stíhaná osoba“. Sociální demokraté také nesplnili další z bodů, kdy požadovali, aby se do vyřešení kauzy Čapího hnízda vzdalo hnutí Andreje Babiše nároku na obsazení ministerstev spravedlnosti, financí a vnitra.

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek kritizoval, že se vláda má opírat o hlasy komunistů. „Tady rozhodně nejde o tom, co chce udělat budoucí kabinet pro svou zemi. Ale co je schopno hnutí ANO, a teď i vlastně i ČSSD, udělat pro to, aby se zase dostali k moci. Smutné,“ napsal Bělobrádek na Twitter. Podporu od komunistů kritizoval i místopředseda ODS Martin Baxa. „KSČM podpoří vládu a za to dostane místa ve vedení státních podniků. Připomeňte mi, prosím vás, za co že to šli tehdy exposlanci ODS do vazby?,“ napsal na Twitter Martin Baxa.

Předseda ODS Petr Fiala vidí v programu nefungující levicová řešení a populistické fráze. Menšinovou vládu pak označil za polokomunistickou. „Premiér Babiš by měl proto veřejnosti jasně říci, za jakých personálních podmínek bude součástí vlády KSČM,“ uvedl Petr Fiala. Na celém programové prohlášení pak „nevidí nic konkrétního, co by snížilo byrokracii v zemi, usnadnilo život aktivním a pracovitým lidem a zvýšilo životní úroveň občanů“.