Žádné rozvolňování až do Velikonoc. Hlavní epidemiolog a poradce premiéra Andreje Babiše Petr Smejkal nabádá vládu, aby v období po 21. březnu rozvolnila maximálně pohyb za hranice obcí, nic dalšího. Premiér Andrej Babiš už dříve uvedl, že uvolnění restrikcí lze plánovat až po Velikonocích.

„Patřím k těm, kteří by žádné velké rozvolňování nedělali. Opravdu bych počkal až do Velikonoc. Pokud se budeme bavit o něčem po 21. březnu, tak je to třeba úprava hranic, kdy člověk v obci nemůže jít do lesa za její hranicí, věci které dost znepříjemňují lidem život a nemůžou jít kvůli tomu třeba do přírody, ale to je tak všechno,“ řekl hlavní epidemiolog IKEM Petr Smejkal v Událostech v České televizi.

Smejkal uvedl, že nemá smysl lidem nabízet falešnou naději. „Není to o nabízení naděje. Faktem je, že pokud budeme rozvolňovat více brzy, tak se nám to vrátí desetinásobně zpátky. Já bych žádné velké naděje nesliboval,“ dodal k rozvolňování.

„Mezitím bychom do svátků připravili masivní testování, které stále není dostatečné. I ve firmách se testuje antigenem pouze jednou týdně, to nestačí, testovat by měly minimálně dvakrát týdně,“ vyjmenoval Smejkal, který se zmínil i o přípravě trasování. Hygieny trasují celý rok, ale nejsou schopné vytrasovat všechny.

„Ve chvíli, kdy srazíme počet na minimum, bychom při rozvolnění už mohli všechny pozitivní identifikovat a vytrasovat. Tím bychom marginalizovali virus a omezili jeho šíření. Už jsme snahy o rozvolňování zažili několikrát a zase všechno rozvolňovat, jakmile se nám čísla zlepší, to by opravdu nebylo dobré a opakovali bychom ty samé chyby,“ dodal Smejkal.

Současný lockdown vyhlásila vláda od začátku března na dobu tří týdnů. „Pokud se bude situace lepšit, po této době mohou být pravděpodobně uvolněna ta nejstriktnější opatření, například omezení pohybu v katastru obce a podobně,“ řekl k tomu později ministr Jan Blatný. „Chvíle, kdy můžeme uvažovat o změnách, přijde, až bude v nemocnicích nanejvýš 3000 osob,“ vysvětlil. Ministr vnitra Jan Hamáček k tomu dodal, že je potřeba rozvolňovat velmi opatrně, aby se neopakoval skokový nárůst nakažených z doby před Vánoci.

Prioritou je návrat dětí do škol

Všichni odborníci i politici opakovaně prohlašují, že prioritou je návrat dětí do škol. „Nepředpokládám, že za tři týdny budeme rozvolňovat, ale doufám, že se to stane po Velikonocích. Priorita jsou naše děti a jejich návrat do škol. Nerad bych něco sliboval. Musíme snížit počet nakažených a hospitalizovaných. Myslím, že většina lidí pochopila, že už jde fakt o život, a konečně vidíme, že naši spoluobčané se snaží dodržovat daná opatření,” řekl například premiér Andrej Babiš.

„Kdy to bude, říct neumím, ale školy nás trápí nejvíce. Každý den bez škol se projevuje na dětech velkým způsobem a já bych byl pro to, aby školy byly ty první otevřené, když budeme rozvolňovat. Aby rozvolnily dříve než třeba obchody nebo fotbalové zápasy a podobně,“ řekl k návratu dětí do lavic epidemiolog Smejkal.

Souhlasí s nimi i vědec Jan Kulveit z Oxfordské univerzity. Podle něj je třeba začít už nyní pracovat na tom, aby bylo otevření škol bezpečné. „Začátkem dubna bude opět aktuální otázka otevření škol – což by podle mě mělo být prioritou. Na bezpečném otevření škol je potřeba pracovat teď, ne za tři týdny,“ napsal Kulveit na svém Facebooku. Podle něj je zásadní, jaké efektivní číslo R je uvnitř škol, a je také důležitá prevalence venku.

„V režimu vysokého R uvnitř škol (například 2,5) a nízkého testování se uvnitř škol mohou rozvinout masivní clustery, od žáků se nakazí jejich rodiče, a v druhém kroku i rizikové skupiny,“ napsal Kulveit s tím, že v režimu nízkého R uvnitř škol (například 0,5) je nákaza do škol spíš zanášena, a uvnitř škol „uhasíná“.

Koalice SPOLU přišla s vlastním návrhem

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) připravila přišla také s vlastním plánem návratu České republiky k normálnímu životu, počítá se třemi variantami vývoje koronavirové pandemie. Odvíjí se od toho, jak rychle se podaří snižovat počty nakažených a hospitalizovaných. Návrh dá koalice k dispozici vládě. Je rozčleněn do sedmi dat mezi koncem března a začátkem srpna a obsahuje scénáře postupného uvolňování opatření v jednotlivých oblastech.

Harmonogram rozvolňování opatření zohledňuje hodnotu reprodukčního čísla, počty pozitivně testovaných, regionálnost i proočkovanost populace. Scénáře jsou nazvány „Když to půjde dobře“, „Když to půjde hůř“ a „Vládní fiasko“.

Vláda neví, co bude za měsíc. Jeden ministr říká to, druhý zase ono a pan premiér umí nejlépe odjet ze země pryč. Nedá se na to dívat.

Po konzultaci s @SnihIniciativa, @RastiMadar, @marian_hajduch a dalšími odborníky náš AntiCovid tým připravil plán návratu do normálního života. pic.twitter.com/wcgbNnxyBI

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) March 10, 2021

V optimistickém scénáři by už od 29. března nebyl potřeba nouzový stav, využit by byl stav pandemické pohotovosti v závislosti na nedávno schválený pandemický zákon. Scénář nepočítá s omezením volného pohybu osob mezi okresy či kraji. Ve zhruba třítýdenních intervalech by se postupně uvolňovala opatření, například 10. května by už podle návrhu byly za režimových opatření otevřeny celý maloobchod a služby, restaurace by mohly mít otevřené zahrádky a uvnitř zaplnit až polovinu kapacity, a to do 22:00.

Prostřední scénář počítá s nouzovým stavem do 19. dubna, v první fázi by byl ještě částečně omezen volný pohyb osob na kraje, v případě rekreace na okresy. Otevřeny by do poloviny dubna byly vybrané maloobchody a služby, školy by pokračovaly v distanční výuce a restaurace ve výdeji pokrmů okénkem. Postupně by se jednotlivé oblasti rozvolňovaly.