Ruské ministerstvo spravedlnosti v úterý oznámilo, že zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí. Informovala o tom tisková agentura TASS. Člověk v tísni reagoval prohlášením, podle něhož tento krok není překvapením. Své ruské aktivity nyní organizace zastavuje, ale „v žádném případě to neznamená, že by v Rusku přestala pracovat“.

Na webu ruského ministerstva se s úterním datem píše, že organizace byla na seznam zařazena v souladu s federálním zákonem „O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace“. Tento krok byl přitom učiněn na základě rozhodnutí náměstka ruského generálního prokurátora ze 7. listopadu.

Člověk v tísni uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. „Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním. Země má stejně nízké hodnocení svobod jako Ázerbájdžán,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2018, podle které česká organizace mimo jiné pomáhala obhájcům lidských práv v souvislosti s případem odsouzeného ředitele pobočky lidskoprávní organizace Memorial Ojuba Titijeva. Člověk v tísni se angažuje i kolem anektovaného Krymu.

Mluvčí humanitární organizace Adriana Černá ve zveřejněné reakci poukázala na to, že Člověk v tísni v Rusku dlouhodobě podporuje občanskou společnost. Podporujeme „aktivisty, blogery, kriticky přemýšlející intelektuály, skupiny lidí, kteří jsou proti korupci, proti ničení životního prostředí, kteří bojují za práva menšin, chtějí větší transparentnost ruského státu, chtějí, aby Rusko dodržovalo mezinárodní závazky (...) jako je ochrana a dodržování lidských práv, nebo právo na sdružování a shromažďování, podporujeme skupiny, které jsou proti cenzuře a další.“

„To samozřejmě ruský režim dráždí, neboť nechce fungovat transparentně, demokraticky a nechce být pod veřejnou kontrolou. (Prezident) Vladimir Putin chce vládnout v Rusku tvrdou rukou, což řada ruských občanů nechce akceptovat a snaží se o to, aby se v Rusku jednou žilo lépe a my je v tom podporujeme,“ napsala Černá.

Zařazení Člověka v tísni na seznam nežádoucích organizací je podle ní samozřejmě nepříjemnost. „V tuto chvíli zastavujeme veškeré aktivity na podporu ruských partnerů a přátel, abychom je neohrožovali, a budeme si muset promyslet, jaké kroky podnikneme k tomu, abychom byli opatrnější, ale v žádném případě to neznamená, že bychom v Rusku přestali pracovat,“ sdělila mluvčí organizace.

Člověk v tísni na webu uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. „Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním. Země má stejně nízké hodnocení svobod jako Ázerbájdžán,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2018, podle které česká organizace například pomáhala obhájcům lidských práv v souvislosti s případem odsouzeného ředitele pobočky lidskoprávní organizace Memorial Ojuba Titijeva. Člověk v tísni se angažuje i kolem anektovaného Krymu.

Člověk v tísni na svém webu mimo jiné upozorňuje na tažení ruských úřadů proti nevládním organizacím a na alarmující situaci politických vězňů v zemi. Organizace také poukazuje na to, že lidská práva jsou „nezřídka porušována i v souvislosti s ruskou anexí Krymu a pokračujícím konfliktem na východní Ukrajině“.

Ruské úřady zrušily Člověku v tísni registraci pro práci v zemi už v létě 2005. Stalo se to po dlouhodobém tlaku bez udání důvodů. Organizace byla v té době čečenskými a ruskými úřady obviňována, že finančně podporuje protiruské teroristy. Registraci znovu získala po více než dvou letech.

Nynějším rozhodnutím ruského ministerstva spravedlnosti se Člověk v tísni stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno. Jejich seznam byl vytvořen po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Je na něm například Nadace otevřené společnosti miliardáře a filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců.

Organizace zařazené na seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.

Mluvčí ruské generální prokuratury Alexej Žafjarov v září podle agentury RIA Novosti řekl, že v prvním letošním pololetí bylo zahájeno 199 správních řízení kvůli zapojení do činnosti nežádoucích organizací. „Dokonce se začalo s trestním stíháním, zahájena byla čtyři,“ dodal Žafjarov.

Výborný vyzval Petříčka k „adekvátní reakci“

Krok ruského ministerstva spravedlnosti kritizoval mimo jiné předseda KDU-ČSL Marek Výborný, který žádá, aby se do věci vložil také ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). „Tento neodůvodněný krok putinovského Ruska je zcela neakceptovatelný. Vyzývám ministra zahraničí Tomáše Petříčka k adekvátní reakci. Je naši povinností nemlčet!“ napsal šéf křesťanských demokratů na Twitteru.