Zhoršující se epidemická situace kvůli nákaze koronaviru může mít za následek uzavření průmyslu. I když se vláda Andreje Babiše zatím uzavření průmyslu brání, stále více se ozývají hlasy s opačným názorem. Dokonce ani samotná vláda není v tomto směru jednotná. Zástupci průmyslových podniků ale jakékoliv omezení odmítají s tím, že daleko efektivnější je testování zaměstnanců. Pokud by se průmysl omezil, tak by se denní ekonomická ztráta vyšplhala ze zhruba dvou miliard korun na čtyři miliardy.

Zatímco veškeré služby a obchody jsou kvůli šířící se nákaze koronaviru uzavřené, velké podniky mohou s omezeními fungovat dál. Rozpor v této otázce je také v Babišově vládě, kde zejména socialisté tlačí na to, aby se průmysl dočasně uzavřel. Předsednictvo ČSSD dokonce vyzvalo ministry sociální demokracie, aby uzavření podniků padlo jako návrh na pondělním jednání vlády. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové ale k uzavření chybí dva hlasy.

Proti se totiž staví premiér Andrej Babiš spolu s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem. Výsledkem se tak po jednání vlády stalo, že v průmyslových výrobách začíná testování zaměstnanců. To má podle vlády ochránit pracovníky a zabránit tím šíření epidemie. Výpadkem průmyslových podniků by také došlo k tomu, že ekonomika by se ekonomika dvojnásobně propadla oproti dnešku.

S tím souhlasí i ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle kterého těžký lockdown může efektivně fungovat pouze v autoritářských zemích jako je Čína. Opírá se tím o práci izraelských vědců, kteří v loňském listopadu publikovali doporučení k vyhlašování lockdownů. „Zmínění izraelští vědci svůj článek uzavírají doporučením upřednostňovat přiměřený, maximálně středně těžký lockdown před tím těžkým. A to proto, že měkčí lockdown bude veřejnost, zejména ta již unavená a vyčerpaná, ochotna tolerovat delší dobu,“ řekl Lukáš Kovanda, podle kterého by omezením průmyslu přineslo těžký lockdown.

Podle Kovandy navíc ekonomika nyní kvůli uzavření služeb a obchodů ztrácí zhruba 2 miliardy korun denně. V případě těžkého lockdownu by se ztráta zdvojnásobila. „V jiných zemích navíc takto přísný lockdown nebude, což by znamenalo, že by získaly konkurenční výhodu nebo by české subdodavatele nahradily dodavateli z jiných zemí. A takto zpřetrhané vazby by se už nemuselo nikdy podařit obnovit. Loni na jaře byla v poměrně zásadním lockdownu celá Evropa, toto tehdy nehrozilo,“ dodal Kovanda.

Kvůli horším číslům nakažených lidí koronavirem ale sílí hlasy i od samotných podnikatelů, že by krátké uzavření průmyslu dávalo smysl. Přiznal to dokonce i šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, podle kterého se mu ozývají šéfové průmyslových podniků.

Podle analytika investiční skupiny Natland Petra Bartoně by týdenní uzavření průmyslu dávalo větší smysl než pomalé uzavírání. „I kdyby jeden týden epidemicky nestačil, stále lze využít vyšší efektivnosti krátkých hlubokých zámrazů pro rozdělení v čase. Například střídavý režim týdnů off-on-off-on způsobí za měsíc menší škody a vyšší zpomalení infekce, než mělká uzávěra v kuse,“ tvrdí Bartoň.

Ten také odmítá neustálé rozdělování na to, že průmysl je daleko důležitější než služby a obchody, které jsou nyní uzavřené. Průmysl totiž tvoří zhruba 36 procent hrubého domácího produktu, zatímco služby tvoří až 60 procent HDP. „Výjimka pro průmysl nedává smysl ani epidemický, ani ekonomický. Jedná se pouze o fetišizaci komunistické představy z 19. století, kdy tehdy skutečně byl průmysl centrálním bodem rozvoje evropských ekonomik,“ tvrdí Bartoň.

Obavy může přinést také chaotické rozhodování vlády, která nahodile vyhlašuje restrikce a omezení. Průmyslovým podnikům tak například v pondělí večer zakázala otevřít jídelny pro své zaměstnance a v úterý přes den restrikci zrušil ministr průmyslu Karel Havlíček. Více jsme psali zde.