Novým nejvyšším státním zástupcem bude Igor Stříž, bývalý vojenský komunistický prokurátor
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Jmenování Igora Stříže nejvyšším státním zástupcem vláda na pondělním zasedání schválila. Úřad řídil jakožto první náměstek už od 1. července poté, co ve funkci skončil Pavel Zeman. Oficiálně se funkce ujme v úterý. Stříže navrhla vládě ke jmenování ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Stříž má za sebou kontroverzní minulost, když za komunistického režimu vykonával funkci obávaného vojenského prokurátora.
Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem. Značně problematické minulosti Stříže se Echo24 věnovalo v komentáři zde.
Benešová popsala Stříže jako profesionála, který prošel všemi stupni státního zastupitelství. Má bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. „Byl doporučen i Unií státních zástupců, která mu dala kladné hodnocení a jednoznačné doporučení,“ řekla ministryně. Respektován je podle ní v soustavě soudnictví. Stříž bude mít v úterý tiskovou konferenci, na které sdělí své plány.
„Jsem rád, že vláda konečně obsadila místo nejvyššího státního zástupce. Také jsem rád, že se přiklonila k zákonné úpravě a dlouholeté praxi, že nejvyšším státním zástupcem by měl být kariérní státní zástupce,“ řekl k rozhodnutí vlády Igor Stříž.
Podotkl, že o velké radosti ze jmenování se z jeho strany hovořit nedá. „O tuto funkci jsem nijak neusiloval, nešel jsem jí naproti, pouze jsem akceptoval návrh paní ministryně. Cítím jakousi zodpovědnost za funkci, kterou jsem dosud vykonával po boku Pavla Zemana. Je to dostatečný závazek, abych pokračoval v trendu, který Pavel Zeman nastolil,“ dodal čerstvě jmenovaný nejvyšší státní zástupce.
Lidové noviny dříve uvedly, že Babiš Střížovu nominaci odmítl a Benešové údajně řekl, že ji odvolá z funkce, pokud navrhne někoho ze Zemanova okolí. Premiér prosazoval, aby byl kandidát zvnějška soustavy státního zastupitelství, napsal deník.
„Pan premiér, pokud vím, hlasoval rovněž pro,“ řekla Benešová. Výhrady podle ní plynuly spíše z toho, že kandidáta neznal. „Byl mu představen, měli tu čest se poznat v minulých dnech a pokud vím, nemá v současné době výhrady žádné,“ doplnila ministryně.
Babiš čelí trestnímu stíhání v kauze Čapího hnízda. Nejvyšší státní zástupce v prosinci 2019 po přezkumu stíhání v případu obnovil, bylo podle něj zastaveno nezákonně a předčasně.
První místopředseda opoziční ODS Zbyněk Stanjura na twitteru volbu nového šéfa žalobců kritizoval. „Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ uvedl.
Podle Benešové ale Stříž opakovaně prošel všemi stupni různých prověrek. „Stal se prokurátorem v roce 1989 v únoru, takže těžko mohl něco spáchat za půl roku do sametové revoluce,“ dodala.
Benešová Stříže na místo navrhla koncem června, vláda však na nejbližším zasedání návrh neprojednala. Premiér Andrej Babiš (ANO) později v televizi CNN Prima News zmínil, že by šéfa žalobců mohla jmenovat až nová vláda po volbách, jak žádala část opozice. Bývalý státní zástupce Zeman rezignoval, podle svých slov kvůli tlaku ze strany ministryně Benešové.