Střet s „protiruskými silami“ na Ukrajině byl nevyhnutelný a byl jen otázkou času, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin podle agentury TASS při dnešní návštěvě kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Putin zároveň podle agentury ocenil, že během „speciální vojenské operace“, což je kremelský termín pro současnou invazi, si ruské ozbrojené síly počínají statečně, chytře, efektivně a dosahují výsledků při využití nejmodernějších zbraní. Rusko se podle šéfa Kremlu nehodlá izolovat od zbytku světa. „Tak obrovskou zemi, jako je Rusko, nelze izolovat,“ prohlásil.

„Ukrajinu začali přeměňovat v protiruské nástupiště, začali tak pěstovat již dávno se vyskytující výhonky nacionalismu a neonacismu. Speciálně tam pěstovali růst neonacismu. Střet Ruska s těmito silami byl nevyhnutelný, jen vybrali čas útoku,“ citovala Putina agentura TASS.

Rusko podle prezidenta dosáhne svých cílů na Ukrajině. „Tak tomu bude, o tom není žádných pochyb,“ řekl. „Tyto cíle jsou naprosto pochopitelné a ušlechtilé. Hlavním cílem je pomoci lidem v Donbasu, lidu Donbasu, který jsme uznali. Byli jsme donuceni to udělat, protože kyjevské úřady, povzbuzované Západem, odmítly plnit minské dohody, jejichž cílem bylo mírové řešení problémů Donbasu,“ dodal.

Ruský útok proti Ukrajině začal na Putinův rozkaz 24. února. Jakkoli ruský prezident odůvodnil invazi potřebou „demilitarizovat“ a „denacifikovat“ sousední zemi, zahraniční média upozorňují, že krajně pravicové síly sehrávají v ukrajinské politice marginální roli, o čemž svědčí výsledky ukrajinských voleb, a že Ukrajinci zvolili do čela země prezidenta židovského původu, jehož děd za druhé světové války bojoval v Rudé armádě, byl vyznamenán a povýšen na důstojníka.

Ruské síly se ve válce proti Ukrajině, která dnes pokračuje 48. dnem, dosud nemohou pochlubit výraznějším úspěchem, snad s výjimkou dobytí Chersonské oblasti, přiléhající k anektovanému Krymu. Válka si podle odhadů vyžádala desítky tisíc mrtvých a zraněných.

Putin se na kosmodromu Vostočnyj podle TASS sešel se svým nejbližším spojencem, běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem, který k ruské invazi na Ukrajinu poskytl území své země. Bělorusko tak postihly rozsáhlé západní sankce, podobně jako Rusko.