Uvnitř Evropské unie se chystá zpřísnění pravidel pro čerpání evropských peněz. Výbor pro rozpočtovou kontrolu europarlamentu schválil doporučení Evropské komisi, které má vést k důslednějšímu odhalování střetů zájmů a prověřování skutečných vlastníků firem, do kterých proudí dotace, a shodl se i na zastropování zemědělských dotací. Deník Echo24 mluvil s europoslanci, kteří se jednání zúčastnili. Několikrát na něm padlo i jméno bývalého českého premiéra Andreje Babiše (ANO).

Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu ve čtvrtek schválil zprávu, která vyzývá Evropskou komisi, aby zpřísnila pravidla pro čerpání evropských dotací. Přísnější kontrola má podle europoslanců zamezit například tomu, aby se na dotačních programech obohacovaly mocenské struktury kolem vlivných politiků nebo velké konglomeráty.

Návrh obsahuje několik konkrétních opatření. Evropská komise by se podle výboru měla zaměřit na odhalování konečných a skutečných příjemců finančních prostředků nebo na identifikaci úředníků, kteří tyto toky ovlivňují. Zpřísnit by měla třeba i definici takzvaného „profesního střetu zájmů“. Více prostředků by mělo proudit do orgánů, které se ochranou finančních zdrojů EU zabývají a které mají podle výboru „chronický nedostatek zaměstnanců“. Má jít o úřad pro boj proti podvodům OLAF, Europol a Úřad evropského veřejného žalobce.

Finský europoslanec a zpravodaj návrhu Petri Sarvamaa z frakce lidovců upozornil na „velmi problematické“ vyplácení především zemědělských fondů v některých členských státech. Zpráva v souvislosti s nerovným vyplácením těchto dotací zmiňuje Česko, Maďarsko, Bulharsko, Slovensko nebo Rumunsko.

„Systém v těchto členských státech mimo jiné zvýhodňuje velké zemědělské podniky a provozovatelé těchto podniků mají někdy úzké vztahy s politickými stranami, které jsou v jejich zemi u moci,“ popisuje Sarvamaa. Europoslanci touto iniciativou reagují mimo jiné i na skutečnosti kolem podnikání bývalého českého premiéra Andreje Babiše, u kterého audit Evropské komise před rokem potvrdil střet zájmů v souvislosti s přidělováním dotací pro holding Agrofert, který Babiš podle EK stále ovládá skrze svěřenské fondy. Jak už jsme dříve psali, Agrofert dlouhodobě patří k největším příjemcům zemědělských dotací v celé EU, v roce 2018 a 2019 se umístil na prvním místě (více se dočtete zde).

Zdechovský: Dotace nemají jít borcům, kteří si vytváří monopoly

„Andrej Babiš je oligarcha, dává dohromady moc politickou, mediální a ekonomickou. Dnes už ale není premiérem, takže ve střetu zájmů samozřejmě není, už není součástí výkonné moci, ale to se může v budoucnu změnit, třeba v souvislosti s volbou prezidenta,“ říká jeden ze dvou českých zástupců ve výboru, europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL),

Po jednání však zdůraznil, že problém s dotacemi se netýká pouze ČR. „Není to jen případ Andreje Babiše. I v dalších zemích, jako je Rumunsko, Slovensko, Polsko, se evropské dotace stále častěji soustředí do rukou poměrně bohatých a vlivných skupin, které vedle toho, že vlastní média a snaží se hájit své zájmy v politice, tak ještě prosazují také své byznysové zájmy,“ dodává Zdechovský.

Výzva, kterou jednomyslně schválila drtivá většina členů výboru, má podle něj v budoucnu zamezit tomu, aby evropské peníze plynuly do rukou „oligarchů a organizovaných finančních skupin“. „Peníze na zemědělství mají být vypláceny pouze malým a středním firmám, které mají ztížený přístup na evropský trh, ne borcům, kteří si s obchodními řetězci vytvořili monopoly a dodávají často i nekvalitní potraviny,“ říká europoslanec.

„Změna je v tom, že bychom měli mít absolutní přehled, kde a kdo dostává jakou pomoc v členských státech, propojenou databázi. Netýká se to jen zemědělských dotací. Máme tu dřevozpracující firmy, které jsou na oko rozděleny, ale patří pod jeden koncern,“ popisuje Zdechovský.

Druhý český zástupce ve výboru, Mikuláš Peksa (Piráti), potvrzuje, že střet zájmů se v EU netýká pouze Babiše, bývalý český premiér byl nicméně jeho „nejnázornější ukázkou“. „Do budoucna tak bude třeba změnit pravidla, podle kterých náš systém funguje, abychom střetům zájmů předcházeli. Jako Piráti na tom pracujeme v české vládě, takže se naše zkušenosti promítnou i v evropském měřítku do dalších zemí,“ říká.

Návrh musí odhlasovat ještě europoslanci na plénu

Pro přijetí návrhu hlasovalo ve čtvrtek 22 členů výboru, 4 byli proti a dva se zdrželi. Podle Zdechovského panuje na přísnějším režimu pro poskytování dotací shoda v rámci celého Evropského parlamentu. Plénum bude o návrhu hlasovat na konci března. „Předpokládám, že na plénu bude pro návrh hlasovat více než 400 europoslanců (ze 705 celkem – pozn. red.),“ předpovídá Zdechovský.