Vláda pod vedením Andreje Babiše utrpěla od Nejvyššího správního soudu další právní debakl. Mohou za to dva rozsudky, podle kterých držel stát protiprávně zavřené mateřské a základní školy. Důvodem je, že podle pandemického zákona mohla vláda omezit plošně vysoké školy, ne mateřské ani základní. Jedná se už o několikátý rozsudek, kdy soud napravuje protiprávní jednání vlády. Podobně soud shodil i zákaz vnitřního provozu restaurací, heren a kasin, po kterém došlo k urychlení rozvolnění v oblasti služeb a provozů. Stát v reakci na rozsudek chce ale ještě více přitvrdit.

Zákazy a omezení mohla Babišova vláda vydávat v době nouzového stavu s dostatečným odůvodněním, ke kterému nedocházelo velmi často. Po konci stavu nouze přešla vláda na restrikce pomocí pandemického zákona. Kvůli vysokým číslům nákazy koronavirem ale přistoupila k plošným zákazům a také k omezením, na které neměl stát nárok. Napadená opatření pak posuzoval Nejvyšší správní soud, který zpětně uvádí, kde všude stát zasahoval protiprávně.

Ministerstvo pod vedením exministra zdravotnictví Petra Arenbergera ale najelo na systém, kdy i po shození mimořádného opatření Nejvyšším správním soudem nahradila stejným zakazujícím opatřením. Soudce Nejvyššího správního soudu proto ve dvou rozsudcích uváděl, že nelze podle pandemického zákona zakazovat omezením. Stát se proto dostal pod kritiku právníků a odborníků, podle kterých si představitelé vlády zahrávají s trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby.

Podobně protiprávně postupoval stát i v omezení mateřských a základních škol. V dubnu totiž ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření, podle kterého se uzavřely mateřské školy a druhý stupeň základních škol. Soud pak v rozsudku uvedl, že stát upravil jen provoz vysokých škol a mateřské, základní a střední školy úplně vynechal. „Tyto ostatní školy tak mohou být omezeny jen mimořádnými opatřeními vydanými podle § 69 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví. Ten ovšem není určen k takto plošným opatřením,“ uvedl soud.

Jinými slovy stát nemůže uzavírat všechny školy preventivně, ale pouze omezovat ty, ve kterých se nákaza prokáže. „Jak soud uvedl už ve svých dřívějších rozhodnutích, ani během celosvětové pandemie nelze § 69 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví vykládat tak, že osobou podezřelou z nákazy je automaticky každý,“ dodal soud.

Na stát se tak kvůli dalšímu shozenému opatření snáší už několikátá kritika. „Školy jsme měli zavřené déle než jiní, současně jsme skončili velmi špatně v počtu úmrtí. To není ani kampaň opozice, ani právní formalismus, ale fakt. Soud nechce po vládě nic víc než vysvětlit, proč zvolila právě tento mix opatření, a ne jiný,“ uvedl pirátský expert a odborník na zdravotní právo Ondřej Dostál.

Podle něj bude otázkou do budoucna, jak budou vypadat případné kompenzace za zásahy do práv. „Nejsou bezcenná jen proto, že nejsou snadno vyčíslitelná v penězích. Určitě by nemělo stačit říct dětem i rodičům, dotčeným na právu na vzdělání, jen „tak to bylo špatně, no a co, zapomeňte“,“ dodal Dostál.

S kritikou přišla i opoziční koalice Spolu . Podle předsedy ODS Petra Fialy se tím jasně ukazuje fakt, že by vládě měla být vyslovena nedůvěra. „Tohle je stěží uvěřitelné, jen další důkaz toho, jak chaoticky vláda postupovala v době pandemie,“ uvedl Fiala. Podobně hodnotila rozsudek soudu i šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vláda nedodržuje zákon. Vláda, která nedodržuje zákon, jen těžko může vyžadovat dodržování zákona po občanech. Musí pryč,“ uvedla.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na rozhodnutí soudu reagoval tak, že místo zákonného postupu v budoucnu bude chtít přísnější pandemický zákon. Podle Vojtěcha by změna měla vypadat tak, že by umožňovala i preventivní opatření proti šíření epidemie. S tím však nesouhlasí starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS), který byl jedním z iniciátorů napadení mimořádného opatření u škol u Nejvyššího správního soudu. „Místo toho, aby pan nepoučitelný Vojtěch hledal cestu, jak v souladu s právními předpisy více chránit a méně omezovat občany, chce zpřísnit pandemický zákon,“ uvedl Portlík.

Přitom se nejedná o jediné zásahy soudu do mimořádných opatření. Už 23. dubna zrušil pražský městský soud čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, podle kterých omezoval resort volný pohyb, maloobchod a služby. Důvodem bylo, že vláda změnila právní taktiku a začala vydávat mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Země ale byla v nouzovém stavu, a omezení tak musela být vydávána podle krizového zákona. Z něj ale vyplývá, že za omezení a zákazy připadají podnikatelům náhrady škody nebo ušlého zisku.

Další zásah pražského městského soudu mířil v loňském říjnu na rozhodnutí pražské hygienické stanice, která zakázala osobní přítomnost vysokoškoláků na výuce. Vysoké školy ale poté byly uzavřeny z rozhodnutí vlády. V listopadu Městský soud v Praze zrušil mimořádné opatření, podle kterého ministerstvo zdravotnictví zavedlo povinnost nosit roušky. Ústavní soud poté 22. února zrušil část usnesení vlády, podle kterého byl omezen maloobchod a služby z důvodu nedostatečného odůvodnění.