Německo a Evropa musejí podle německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové (CDU) dělat víc pro společnou obranu v rámci NATO. Kritika Spojených států, které chtějí, aby evropští spojenci výrazně zvýšili výdaje na obranu, je podle ní oprávněná. Ministryně to v pátek řekla na úvod mnichovské bezpečnostní konference. Zároveň zdůraznila, že země Severoatlantické aliance musejí o jednotlivých misích rozhodovat společně, nikoli samostatně.

„Americké volání po větší spravedlnosti v rozdělení nákladů je opodstatněné,“ uvedla von der Leyenová k požadavku na zvýšení výdajů na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). „Víme, že musíme dělat ještě víc, právě my Němci,“ podotkla také.

Spolková republika podle ní s dvouprocentním cílem nadále počítá. Kdy ho chce splnit, ale von der Leyenové neuvedla. Jako jasné datum jmenovala jen rok 2024, kdy chce Německo na obranu dávat 1,5 procenta HDP. Zatím se jeho výdaje v této oblasti i přes absolutní nárůst z posledních let pohybují kolem 1,25 procenta HDP.

Zájem o co nejužší spolupráci se Spojenými státy v pátek vyjádřil i šéf německé diplomacie Heiko Maas (SPD). „Na transatlantickém odcizení nebo dokonce rozštěpení nemůže mít zájem nikdo,“ zdůraznil. Zároveň dal ale najevo o poznání jiný postoj ke zvyšování obranných výdajů, než jeho vládní kolegyně von der Leyenová. „Bezpečnost se nedá měřit jen rostoucími výdaji na obranu,“ prohlásil Maas, podle něhož je nutné hovořit i o výdajích na humanitární nebo rozvojovou pomoc, které také přispívají k bezpečnosti.

Ve slovech ministra zahraničí a ministryně obrany se dobře odráží odlišné pojetí německých křesťanských a sociálních demokratů. Zatímco CDU se jasně hlásí k dvouprocentnímu cíli výdajů na obranu, řadě sociálních demokratů přijde výrazně přehnaný a odmítají ho podporovat.

Německá ministryně obrany ve svém projevu také nepřímo kritizovala amerického prezidenta Donalda Trumpa, když poznamenala, že spravedlnost při rozdělení nákladů musí jít ruku v ruce se spravedlností v politickém rozhodování. To se podle ní musí týkat i Sýrie nebo Iráku. Von der Leyenová tak narážela na Trumpovo překvapivé rozhodnutí o odchodu amerických vojáků ze Sýrie, které v prosinci učinil bez konzultací se spojenci USA.