Spotřeba plynu v evropských zemích se letos v listopadu snížila o 24 procent ve srovnání s listopadovým průměrem z let 2019 až 2021. Informovala o tom v pátek agentura Reuters s odvoláním na své výpočty vycházející z údajů evropského sdružení provozovatelů soustav pro přepravu plynu ENTSOG. Pokles spotřeby tak sice zpomalil z říjnových 29 procent, zůstal však vysoko nad cílem Evropské unie zredukovat spotřebu o 15 procent. EU tento cíl vyhlásila v reakci na omezení dodávek plynu z Ruska.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela začátkem prosince uvedl, že spotřeba plynu v ČR se v listopadu meziročně snížila zhruba o pětinu. K úsporám podle něj přispělo především individuální šetření obyvatel.

"Evropská spotřeba plynu klesla ze dvou důvodů. Mírné teploty ze začátku podzimu výrazně utlumily poptávku ze strany domácností a vysoké ceny podkopaly poptávku ze strany průmyslového sektoru," uvedl podle agentury Reuters ekonom Mark Cus Babic ze společnosti Barclays. "Poptávka domácností je stále velmi citlivá na počasí, takže předpokládáme, že výraznějším zdrojem úspor v budoucnosti bude průmysl," dodal.

Od poloviny listopadu se kvůli chladnějšímu počasí začala zvyšovat spotřeba plynu pro vytápění domácností. V posledním listopadovém týdnu pokles spotřeby plynu v Evropě oproti dlouhodobému průměru činil pouze 18 procent a předběžné údaje signalizují, že začátkem prosince spotřeba plynu nabírala na intenzitě, píše Reuters.

Na vysoké úrovni se navíc drží poptávka po plynu pro výrobu elektřiny, protože řada jaderných reaktorů ve Francii zůstává kvůli údržbářským pracím mimo provoz a produkci z elektřiny z obnovitelných zdrojů podkopává nedostatek větru. Evropské země se nyní snaží snižovat rovněž spotřebu elektřiny. Ta podle výpočtů Reuters v listopadu klesla o devět procent oproti průměru z let 2015 až 2021.

"Riziko fyzického nedostatku energie v Evropě bylo pravděpodobně odvráceno, nadále se však domníváme, že velmi vysoké ceny budou tlumit spotřebu i průmyslovou výrobu v eurozóně," uvedl Cus Babic.

Evropským zemím se před letošní zimou podařilo naplnit zásobníky plynu, a to zejména díky dodávkám zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států. Podle odborníků však problémy kolem dodávek plynu ještě nejsou definitivně zažehnány. Plnění zásobníků po letošní zimě by mohla komplikovat mimo jiné zvýšená poptávka po energii ze strany Číny, kde se očekává oživování ekonomiky díky uvolňování koronavirových restrikcí.

Společnost Trafigura, která je jedním z největších obchodníků s komoditami na světě, ve čtvrtek uvedla, že Evropa bude muset v příštím roce dovézt "obrovské objemy" LNG, aby kompenzovala výpadek v dodávkách zemního plynu z Ruska. Ceny plynu v Evropě budou podle ní muset zůstat vysoké, aby přilákaly dodávky LNG, které by jinak zamířily na jiná odbytiště ve světě.

Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se v první polovině listopadu vrátila pod 100 eur za megawatthodinu (MWh). Od té doby však výrazně vzrostla, vzhůru ji tlačí příchod chladnějšího počasí. Dnešní obchodování cena termínového kontraktu na plyn s dodáním v lednu zakončila na zhruba 146 eurech (přibližně 3550 Kč) za MWh.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko omezování dodávek zdůvodňuje technickými problémy způsobenými sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.