Učitelé dostali od politiků předvánoční dárek v podobě zvýšeného průměrného platu, který bude stanoven od roku 2024 na nejméně 1,4 násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou Sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. „Učitelé budou brát průměrně přes 60 tisíc korun měsíčně. Pokud ale neřeknou, kde na to vezmou, tak jde o populismus na účet daňového poplatníka,“ řekl k tomu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů byl loni podle Českého statistického úřadu 46.843 Kč, což odpovídalo 115 procentům průměrné celorepublikové mzdy. Letos by to podle propočtů ministerstva školství mělo být 113 procent a v roce 2023 asi 110 procent průměru.

Učitelé dostávají od politiků slibnou nadílku pod stromeček, píše spolupracovník redakce Echo24 a ekonom Lukáš Kovanda. „V roce 2024 tak mají mít průměrně bezmála 57 200 korun měsíčně, zatímco v roce 2025 dokonce bezmála 60 900 korun. Loni měli průměrně zhruba 46 800 korun. Průměrný učitelský plat by tedy mezi lety 2021 a 2025 o více než 30 procent,“ prohlásil Kovanda s tím, že taková „nadílka“ může dávat z ekonomického i sociálního hlediska smysl.

Učit půjde tři roky i bez učitelské kvalifikace

Předloha, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor, má také od příštího školního roku umožnit odborníkům s vysokoškolským vzděláním učit až tři roky na druhých stupních a středních školách i bez učitelské kvalifikace. Právě možnost učit odborně vzdělaným nepedagogům, což prosazovala už bývalá vláda, bylo jedním z hlavních témat dvouhodinové diskuse.

Vládní i opoziční poslanci ocenili, že novela má zavést funkci provázejícího učitele pro zvýšení kvality pedagogických praxí a pozici uvádějících učitelů, kteří by po dobu dvouletého adaptačního období podporovali začínající kolegy. Norma má také stanovit úkoly třídního učitele, který má mít na starosti organizační a administrativní činnosti, ale také podporu funkčních vztahů mezi žáky nebo „vytváření bezpečného a podnětného prostředí pro vývoj, výchovu a vzdělávání žáků“.

Absolventi oborů magisterského studia bez učitelské kvalifikace by od září příštího roku mohli dočasně učit na druhém stupni základních škol a na středních školách i bez pedagogického vzdělání předměty odpovídající jejich oboru, nejvýše ale tři roky. Pokud by pak chtěli kvalifikovanými pedagogy zůstat, museli by si učitelské vzdělání doplnit. Tříletá lhůta by podle novely nemělo být možné překročit tím, že by nepedagog vystřídal více škol.

V rámci hluboce deficitního hospodaření státního rozpočtu by politici měli jedním dechem říci, kde ne to vezmou, podotýká hlavní ekonom Trinity Bank. „Protože jinak výrazné přidávání učitelům znamená jen populismus a hlavně další díru ve veřejných financích. Jestliže politici neosvětlí, jak ji chtějí ‚zalepit‘, znamená to, že ji zalepí občan. Ten občan, na jehož ‚triko‘ si politik půjčí peníze u českých i zahraničních bank, fondů či spekulantů,“ domnívá se Kovanda s tím, že tyto peníze pak politik přidá učitelům, za což hlavně před Vánocemi získává kladné politické body.

Podle Kovandy politici musí říct, kde na přidávání učitelům vezmou, tak to není štědrá nadílka, ale „nadílka“, kterou poskytuje učitelům řadový občan – daňový poplatník, aniž by se ho někdo vůbec kdy ptal, zda chce zrovna tolik a zrovna učitelům přihodit ze svých peněz.