Zeman naznačil, že uvažuje o jmenování nového šéfa Ústavního soudu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Miloš Zeman nepřímo uvedl, že uvažuje o jmenování nového šéfa Ústavního soudu (ÚS). V dnešním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu řekl, že jediným omezením v Ústavě je pro prezidenta to, že při jmenování předsedy ÚS musí vybírat z ústavních soudců. Českému rozhlasu také řekl, že se v pondělí setká s kandidátem na nového ústavního soudce.
"S kandidátem se mám setkat zítra. Předpokládám, že poté ho předložím Senátu. Co bude dál, o tom budu přemýšlet, až tento problém vyřeším," řekl prezident na dotaz, zda se chystá jmenovat nástupce Pavla Rychetského ještě před koncem svého mandátu. Zeman ve funkci skončí v březnu, Rychetský až v srpnu.
Některá média v minulých dnech spekulovala o tom, že se Zeman chystá ještě před březnovým odchodem z funkce jmenovat šéfem ÚS Josefa Fialu, nynějšího řadového člena. Prezident se k věci do dnešního dne nevyjádřil, jeho kancléř Vratislav Mynář údajný plán označil za spekulace.
Koho chce nominovat na nového ústavního soudce, Zeman neprozradil. Podle něj by to bylo neuctivé k Senátu, který nominace schvaluje.
Možné jmenování nového šéfa ÚS Zemanem označují někteří právníci za protiústavní. Profesor ústavního práva Jan Kysela označil takový krok za těžko akceptovatelný ústavní exces. Podle ústavního právníka Davida Kosaře lze nového předsedu jmenovat až poté, co se funkce uvolní.
Předčasné jmenování nového předsedy by podle právníků bylo následně možné hodnotit jako takzvaný paakt, nicotné rozhodnutí. Je však otázkou, kdo, kde a jakým způsobem se může proti takovému paaktu bránit, případně jakým způsobem lze rozhodnutí nahradit či překlenout. Nově zvolený prezident by například mohl vyjádřit názor, že k paaktu nepřihlíží, a jmenovat někoho nového.
Bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa v souvislosti se spekulací o možném Zemanově kroku poukázal na princip dělby moci. Politici se podle něj vždy snaží ovlivňovat moc soudní, a to i prostřednictvím personálních rozhodnutí. "Neměli by ale v justici nacházet horlivé pomocníky," řekl Baxa s tím, že k uskutečnění podobného plánu "vždycky musí být dva".