Několik evropských států v čele s Českou republikou v pondělí oficiálně vyjádřilo rozčilení a nesouhlas s výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně bezpečnostních záruk pro Rusko, uvedli diplomaté. Francouzská vláda již prohlásila, že slova prezidenta byla vytržena z kontextu.

Macron začátkem prosince v rozhovoru se stanicí TF1 při cestě po Spojených státech uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. Macronovy výroky kritizovalo několik ukrajinských a východoevropských politiků a osobností.

Elysejský palác se bránil, že francouzský prezident „jen popisuje to, po čem volají samotní Ukrajinci“. „Sami Ukrajinci jsou samozřejmě první, kdo chce z této války odejít a in fine, na konci války dojde na vyjednávání,“ dodala Paříž.

Česká republika, která předsedá Radě EU, podle agentury Reuters pak pomohla zorganizovat podporu formálnímu diplomatickému zákroku, tzv. demarši. Není známo, jaký byl přesný obsah písemného sdělení, měl ale vyjadřovat nesouhlas se slovy Macrona a vysvětlovat pozici států, které se pod něj podepsaly. „S Francií vedeme nepřetržitý dialog jako blízcí spojenci v NATO a EU. Tento dialog se týká i strategických témat. Nebudeme ho ale veřejně komentovat,“ uvedl k věci ministr zahraničí Jan Lipavský na dotaz deníku Echo24.

Česká republika minulý týden rozeslala návrh demarše členům EU, uvedli tři evropští diplomaté. Diplomaté sdělili, že v tomto dokumentu se uvádělo, že předchozí ruské snahy týkající se evropské bezpečnosti měly za cíl rozdělit a oslabit Evropu.

K podporovatelům demarše patří pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva spolu s Polskem a Slovenskem, uvedli dva diplomaté. Demarši obdrželo francouzské ministerstvo zahraničí v pondělí.

Macron čelí kritice i za své v minulosti poměrně časté telefonáty s Putinem, se kterým se osobně setkal v Moskvě krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Putin tehdy Macronovi řekl, že Rusko má vůči Západu tři základní bezpečnostní požadavky: žádné další rozšiřování NATO, žádné rozmisťování raket poblíž ruských hranic a zmenšení rozsahu vojenské infrastruktury NATO v Evropě na úroveň před rokem 1997. USA tehdy ruské požadavky označily za nepřijatelné. Česko spolu s Polskem a Maďarskem vstoupilo do Severoatlantické aliance až v roce 1999.