Sudetští Němci na sjezdu zahráli českou hymnu a pochválili dialog s Českem. Ocenili Jeana-Claudea Junckera
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
V úvodu dnešní části sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, opět zazněla česká hymna. Sudetští Němci ji každoročně hrají od sjezdu v bavorském Hofu v roce 2022. Zemský předseda bavorské organizace SL Steffen Hörtler v následném projevu pochválil úspěšný vývoj dialogu mezi Čechy a sudetskými Němci.
"Německý prezident Frank-Walter Steinmeier v dubnu při návštěvě Prahy prohlásil, že Češi a Němci se potřebují. My ale víme, že sudetští Němci a Češi patří k sobě," prohlásil Hörtler. Připomněl také, že sudetské Němce těší společné členství s Českem v Evropské unii.
K 20. výročí vstupu Česka do unie Hörtler řekl, že sudetští Němci tehdy hleděli na vzájemné vztahy skepticky. "Věděli jsme, že se něco musí stát, že musí přijít dialog. A ten je nyní v běhu, v úspěšném běhu," řekl. "Pracujme na něm všichni," dodal.
Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt před dvaceti lety české členství v EU podporoval, zároveň ale v Evropském parlamentu hlasoval proti českému přistoupení. "Samozřejmě jsem bojoval i za to, aby vlast mých předků byla součástí EU. Svým hlasem proti jsem chtěl jen říct, že stále existují otevřené problémy, protože tehdy česká vláda nechtěla absolutně žádný kontakt se sudetskými Němci," vysvětlil Posselt v březnovém rozhovoru s ČTK. Nyní Česko považuje za jednoho z nejkonstruktivnějších unijních členů a na adresu vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy nešetří chválou.
K výraznému zlepšení vzájemných vztahů přispělo to, že Sudetoněmecké krajanské sdružení pod Posseltovým vedením ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován. Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků při tom přišlo o život 15.000 až 30.000 lidí. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa.
Sudetští Němci ocenili Jeana-Claudea Junckera
Sudetští Němci dnes na sjezdu v bavorském Augšpurku udělili někdejšímu šéfovi Evropské komise Jeanu-Claudeu Junckerovi své nejvyšší vyznamenání, kterým je Evropská cena Karla IV. Juncker na sjezd ze zdravotních důvodů nepřijel, ve videovzkazu nicméně prohlásil, že ocenění ho zavazuje k další práci pro Evropu.
"Na ocenění jsem hrdý. Zavazuje mě to dávat Evropě i nadále to nejlepší. Ať žije Evropa, ať žije Sudetoněmecké krajanské sdružení," prohlásil Juncker. Sjezd, který pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) zastupující zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, označil za významnou událost k připomínání minulosti. "Kdo zapomíná na minulost, není hoden budoucnosti," dodal.
Posselt v projevu označil Junckera za vynikajícího evropského státníka, který sice pochází z Lucemburska, ale patří všem Evropanům. Prohlásil také, že díky svým činům a vizionářství je tím správným nositelem ceny pojmenovaném po císaři Karlu IV. z rodu Lucemburků.
Projev Posselt využil k ostré kritice nacionalistů, kteří se podle něj snaží rozbít Evropskou unii. "A zničit tak to nejcennější, co starší generace budovaly, tedy evropskou demokracii," řekl. Výslovně při tom zmínil pravicově populistickou Alternativu pro Německo a nově založenou stranu někdejší přední levicové političky Sahry Wagenknechtové. Její stranu nazvanou Spojenectví Sahra Wagenknechtová - za rozum a spravedlnost (BSW) označil za krajně levicovou.
"Proti nacionalistům musíme bojovat všemi prostředky, protože chtějí rozbít EU. Musíme také posílit naši demokracii," řekl.
Evropská cena Karla IV. se uděluje každoročně od roku 1958, kdy ji dostal někdejší československý generál a exilový politik Lev Prchala. Cenu dostali v minulosti například vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn, narozený v Čechách, někdejší bavorští premiéři Edmund Stoiber a Horst Seehofer, německo-český politik Milan Horáček, český publicista Petr Uhl, pamětník holokaustu, novojičínský rodák Max Mannheimer nebo bývalý český ministr kultury Daniel Herman. Mezi nositeli ocenění je i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
V loňském roce sudetští Němci takto ocenili českého sociálního demokrata Libora Roučka a německého diplomata Christiana Schmidta, kteří společně vedou Česko-německé diskusní fórum.