„Potřeboval bych alespoň 8 let a budeme tady mít stejné platy jako v Německu.“ Takto se vyjádřil o víkendu premiér Petr Fiala (ODS). Vyvolal tak vlnu reakcí, ať už politických či ze strany ekonomických expertů. Ti, které oslovil deník Echo24, se shodují, že prakticky zdvojnásobení mezd za čtyři roky je nesplnitelný závazek. Od roku 2000 se poměr mezd zvýšil jen o necelých 30 procentních bodů.

Fiala ve vysílání České televize uvedl, že svou vládu považuje za jednu z nejúspěšnějších v české historii. Podle premiéra vláda zvládla uprchlickou vlnu po ruské invazi na Ukrajinu bez sociálních problémů, zbavila Česko energetické závislosti na Rusku, historicky také nejvíc investuje. Podotkl, že by příště potřeboval silnější mandát, aby se mohl věnovat strategickým projektům. Zároveň sdělil, že by jako premiér potřeboval ještě další čtyři roky, aby mohl splnit veškerou naslibovanou agendu. „Potřeboval bych alespoň 8 let a budeme tady mít stejné platy jako v Německu,“ uvedl.

Podle ekonomů však není takový cíl realizovatelný. „Jde o nesplnitelný slib či závazek, protože dohnat současnou mezeru ve mzdách v tak krátké době je nepředstavitelné. Za 35 let jsme se nedostali v podstatě ani na polovinu a když použijeme slibnější data v paritě kupní síly od OECD, tak jsme loni byli na 56 % německého průměru. Smazat takovou mezeru během tak krátké doby by bylo na hranici zázraku,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek.

Dodal, že například srovnatelná data jsou k dispozici aktuálně od roku 2000 (jde o data OECD). „Tam je vidět, že jsme potřebovali 23 let na to, aby se poměr mezd v aktuálním kurzu zvýšil ze 17 % na 46 %. A to nám dlouhodobě pomáhala posilující koruna,“ řekl Dufek s tím, že lichotivě nevyznívá srovnání ani podle parity kupní síly (PPP), kde se přibližujeme ani ne o jeden procentní bod ročně.

„V roce 2000 tak průměrná mzda podle PPP dosahovala 39 % německé, loni cca 57 %. Srovnání s Rakouskem dopadá ještě hůř, protože tam jsme na 53 %,“ řekl Dufek.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že vzhledem k tomu, že průměrné výdělky německých pracovníků jsou v průměru v zásadě dvojnásobné, tak si neumí představit, že české mzdy tento rozdíl v takto krátkém časovém okně rozdíl doženou. „Zdravý růst mezd je doprovázen růstem produktivity a obavám se, že tak zásadní inovace a technologie, která by pomohla českým mzdám dohnat ty německé, za rohem prostě není. Vnímám to tedy spíše jako heslo politického marketingu, které není postaveno na realistických předpokladech. Bohužel,“ uvedl Peterka.

„Když se podíváme na historická data v databázi WorldBank, tak vidíme, že podíl českého HDP (v konstantních cenách z roku 2015 vyjádřeném v amerických dolarech) na tom německém pozvolna roste. Na grafu níže vidíme dvě období propadu v devadesátých letech a pak v období po finanční krizi z let 2007 až 2009. Německo tak ‚doháníme‘, ale pomaleji, než bylo řadou lidí očekáváno a než bylo ze strany politické reprezentace slibováno,“ připomněl Peterka například sliby z devadesátých let.

HDP na hlavu ČR dle dat World Bank činilo cca 39,4 % HDP na hlavu Německa. Nyní je to zhruba 46,2 %. „Kousek cesty jsme tak ušli. Na druhou stranu je zajímavé, že rozdíl v HDP na hlavu ČR a Německa se v absolutních číslech zvětšil. V roce 1990 činil rozdíl ve prospěch Německa 17859 dolarů a v roce 2023 už 23 079 dolarů,“ dodal ekonom.

Česká ekonomika by podle Petra Dufka potřebovala stát se skutečným hospodářským tygrem v neuvěřitelně krátké době. „To znamená třeba objevit velké ložisko něčeho skutečně cenného a rychle jej začít využívat. Ale to je samozřejmě nepravděpodobné. Nebo by případně mohli Němci začít rychle chudnout…“ řekl Dufek.

K urychlení konvergence by podle Pavla Peterky bylo třeba výrazně zlepšit byznysové prostředí a deregulovat ekonomiku, výrazně zvýšit investice do vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací. „Zásadní bude také modernizace dopravní a další infrastruktury, podpora digitálních technologií a z toho vycházející změna koncepce české ekonomiky, která je v současné době nadprůměrné závislá na průmyslu a subdodávkách pro německé firmy, kde přidaná hodnota je podstatně nižší, než například ve zmíněném technologickém sektoru. Řešit bychom měli také dlouhodobý nedostatek na trhu práce, kde dává smysl zjednodušit například zaměstnávání cizinců,“ dodal Peterka.

Potenciální bankrot ČR

Podobně hovoří také hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Pokud by Česko mělo během pěti let dohnat ve mzdách Německo, jak slibuje premiér Petr Fiala, musela by průměrná mzda v ČR stoupnout alespoň o 140 %. Tedy o zhruba 25 % ročně v každém z let možného dalšího funkčního období Fialovy vlády,“ uvedl ekonom.

Jen výdaje na platy státních zaměstnanců by tak skokově stouply z loňských 258 miliard na skoro 620 miliard korun ročně. „Není totiž představitelné, aby mzdy rostly jen v soukromé sféře. Pokud má jít o růst průměrné mzdy, což premiérův výrok implikuje, musí se nárůst týkat i sféry veřejné,“ řekl Kovanda s tím, že vzestup výdajů státního rozpočtu na platy státních zaměstnanců by tedy činil 362 miliard oproti loňskému stavu.

„Připomeňme, že letos v létě ta samá Fialova vláda odmítla přidat nějaké dvě či tři miliardy na platy školníků či uklízeček se zdůvodněním, že ‚kasa je prázdná‘. Pokud by najednou, během pár let, dávala o 362 miliardy korun více na platy ze státního rozpočtu, jeho deficit by nabobtnal na minimálně 600 miliard ročně. To už by vskutku mohlo znamenat rozvrat veřejných financí, při nekrocení takového zadlužování potenciálně i bankrot České republiky,“ dodal ekonom.