Izrael už čtvrtý týden podniká operace v srdci Gazy s cílem dostat z území teroristy z hnutí Hamás. Plán, co nastane poté, však nemá. Vládnout v Gaze nechce, ale někdo se vlády nad enklávou a správou ujmout musí. V minulých týdnech probíhala řada jednání. Nejčastěji byla jako nástupce skloňována palestinská samospráva a politici, kteří vládnou na Západním břehu. Těm se však do Gazy nechce a proti této myšlence je i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Spojené státy mluví o dvojstátním řešení, Německo navrhuje území pod správou OSN. Většina aktérů v oblasti se však nedokáže shodnout.

„Izrael bude mít zodpovědnost za bezpečnost v Gaze, a to na neurčito, protože vidíme, co se děje, když ji nemáme,“ uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Útok teroristů z Hamásu odsoudily jak západní země, tak i některé arabské země, je jasné, že teroristy v budoucnu v Pásmu Gazy nikdo nechce. Kdo by však mohl Hamás nahradit, není jasné. Nejčastěji je skloňována palestinská samospráva, která funguje na Západním břehu.

K dvoustátnímu řešení, kde by palestinská samospráva spravovala Západní břeh i Gazu vyzval i americký prezident Joe Biden. Uvedl, že dokud bude u moci v Gaze hnutí Hamás „příměří nebude mírem“. Zároveň zdůraznil, že Izrael nesmí znovu okupovat Pásmo Gazy či ho zmenšit či obléhat. Uvedl také, že na přechodných bezpečnostních opatřeních se musí podílet mezinárodní společenství.

O nutnosti nahrazení Hamásu palestinskou samosprávou mluvil i představitel EU pro zahraniční věci Joseph Borrell. V neděli se do debat zapojil i francouzský prezident Emmanuel Macron, když hovořil jak s Netanjahuem, tak Abbásem. Izraelskému premiérovi kladl na srdce nutnost ochrany civilistů. Prezidentovi palestinské samosprávy naopak připomenul nutnost odsouzení útoku Hamásu samosprávou. Borrell v minulých dnech jednal s několika arabskými představiteli a uvedl, že na EU pohlíží s čím dál tím větší nevraživostí, kvůli proizraelským postojům. EU musí podle Borrella projevit „více empatie“ pro ztrátu palestinských životů při izraelském bombardování Pásma Gazy.

To však odmítá Netanjahu. „Úřady, které učí děti nenávidět Izrael, zabíjet Izraelce, zničit stát Izrael. Úřady, které platí rodinám vrahů podle toho, kolik lidí zavraždili,“ uváděl Netanjahu k odůvodnění, proč nehodlá podporovat předání Gazy současné palestinské samosprávě.

Předání ze strany Netanjahua odmítl i premiér palestinské samosprávy Mohamed Štajeh. „Nepůjdeme do Gazy na izraelském tanku,“ uvedl v rozhovoru pro PBS. V něm mimo jiné uvedl, že palestinská samospráva Gazu nikdy neopustila, když dodává vodu či elektřinu. Za jediné možné řešení považuje dvoustátní řešení a stáhnutí Izraele z Gazy a Západního břehu. Palestinská samospráva, která sídlí v Ramalláhu, však od roku 2007 nemá v Pásmu Gazy vliv. Palestinská samospráva vznikla v roce 1993 v rámci dohod z Osla. V roce 2007 ztratila vliv v Pásmu Gazy, odkud ji vytlačil Hamás, když vyhrál volby. Prezidenta samosprávy Abbás přesto tvrdí, že samospráva je připravena převzít kontrolu nad Gazou, Západním břehem a východním Jeruzalémem.

Rozpory však panují i napříč starým kontinentem. Zatímco například Španělsko požaduje humanitární příměří, Rakousko varuje před dávání na roveň Izrael s Hamásem, když jedna strana konfliktu je mezinárodně uznaný stát a druhá je v EU teroristickou organizací. S vlastním návrhy přišlo v minulých týdnech i Německo. Jedním z neveřejně debatovaných řešení má být Pásmo Gazy spravované OSN. To však odmítl představitel palestinské samosprávy při EU Abdalrahim Alfarra, který tuto možnost označil za „neakceptovatelnou“. Pozitivně se naopak vyjádřil o vyslání modrých přileb OSN.

Pásmo Gazy pod správou OSN však odmítá také Netanjahu, který úřady OSN v Gaze označil v minulosti za součást problému v Gaze.

K debatě o budoucnosti Gazy se připojil i bývalý premiér palestinské samosprávy. V textu pro Foreign Affairs píše o nutnosti vytvořit funkční palestinskou samosprávu, která by měla reprezentovat všechny palestinské strany a frakce a jejichž součástí by měl být i Hamás a Palestinský islamistický džihád.

Arabské země od počátku konfliktu několikrát jednaly. Organizace islámské spolupráce, která zastupuje 57 muslimských států světa, na začátku měsíce v Bruselu uvedla, že jakákoliv jednání o budoucnosti Pásma Gazy nemohou být zahájeny, dokud nebude vyhlášeno příměří. K situaci se nedávno vyjádřili i někteří arabští představitelé. Jordánský ministr zahraničí Ajman Safádí, uvedl, že do Pásma Gazy nevstoupí „jediný arabský voják“, zároveň odsoudil spojování humanitárního příměří s vyměňováním zajatců. Naopak bahrajnský korunní princ a premiér Salman bin Hamad Al Chalifa v pátek odsoudil útok Hamásu a vyzval k propuštění zajatých. “Jak v judaismu, tak v islámu je ochrana nevinných životů povinností a morální zodpovědností,“ uvedl.

Ministři zahraničí Saúdské Arábie, Jordánska, Egypta i dalších zemí v pondělí v Pekingu vyzvali k uzavření okamžitého příměří v Pásmu Gazy.

Egypt, který sousedí s Pásmem Gazy dlouhodobě o zapojení do správy Pásma nemá zájem. Odmítavý postoj Egypta lze vidět i na dlouhém jednání o otevření hraničního přechodu Rafáh, kudy odešly stovky lidí. Hamás je odnoží Muslimského bratrstva, které současný egyptský prezident Sisí potlačil, a které je v Egyptě zakázané.