Místo několika úřadů jedno inkasní místo, na které by člověk jednoduše posílal všechny platby směřované státu. O tom se mluví už posledních skoro dvacet let. Současná vláda Petra Fialy (ODS) má vznik jednotného inkasního místa ve svém programovém prohlášení, doporučuje to také Národní ekonomická rada vlády. Logickým správcem by podle NERV bylo Generální finanční ředitelství. Proti není ani opozice.

Každý zaměstnavatel a podnikatel odvádí státu daně a sociální a zdravotní pojištění prostřednictvím třech veřejných institucí: Generální finanční ředitelství, Česká správa sociálního zabezpečení a jedna ze sedmi zdravotních pojišťoven. Podle NERV je současný stav relativně komplikovaný a nákladný pro plátce i veřejné instituce. „Je tam potenciál pro výrazné zjednodušení systému i úsporu nákladů,“ míní NERV. Navrhuje zavést jednotné inkasní místo (JIM), o kterém se na politické scéně hovoří od roku 2006. „V první řadě nejspíše pro daně a sociální a zdravotní pojištění placené najednou všemi poplatníky včetně zaměstnavatelů, zaměstnanců a podnikatelů,“ uvádí NERV.

Jako prioritu označila JIM pro Echo24 například šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Vznik prosazujeme dlouhodobě a slibujeme si rozvázání rukou všem podnikatelům i  úspory na straně státu,“ řekla pro Echo24 Pekarová. Ve svém programu má vznik JIM nejen TOP 09, ale i vláda jako celek.

Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) vznik JIM jednoznačně podporuje. „Vedlo by ke snížení administrativních nákladů a byrokracie. Realizace je ovšem komplikovaná, a to nejen kvůli změnám množství zákonů, ale také nastavení jiných procesů uvnitř státní správy. Mrzí mě, že práce na JIM ustaly za minulých vlád ANO a ČSSD, mohli jsme dnes být dále,“ poukázal Munzar.

Za jednu z priorit vznik JIM vnímá i ekonomický expert lidovců a poslanec Michael Kohajda. „Jde o jednu z priorit, kterou v tomto období chceme zvládnout zavést. Pro dosažení tohoto cíle je však nutná zásadní změna softwaru, na které však podle mých informací ministerstvo financí intenzivně pracuje,“ uvedl pro Echo24 Kohajda s tím, že zejména pro drobné podnikatele by JIM znamenalo značné zjednodušení jejich administrativy. „A proto je pro lidovce toto opatření skutečně důležité. Uděláme tedy maximum pro to, aby bylo do praxe zavedeno,“ dodal.

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) pro Echo24 uvedla, že jednotné inkasní místo by výrazně ulevilo firmám a živnostníkům. „Jsme tedy jednoznačně pro jeho zavedení. Mělo to být už dávno, je to krok z ‚doby papírové‘ do 21. století,“ uvedla Richterová s tím, že na přelomu roku byla vypsána veřejná zakázka ze strany Generálního finančního ředitelství na výběr první fáze dodavatele nového daňového informačního systému (nDIS), který má zjednodušit vyměřování daní a shromažďování dat. „Jde nicméně o projekt MF, které má konkrétní návrh předložit,“ dodala.

Vznik jednotného inkasního místa podporuje i hnutí STAN. „Za Starosty vznik JIM podporujeme. Zavést by ho podle našeho názoru měla ještě tato vláda. Slibujeme si od toho zjednodušení administrativy pro poplatníky a snížení souvisejících administrativních nákladů na straně poplatníků i státu,“ uvedl pro Echo24 první místopředseda hnutí Lukáš Vlček.

Bývalá ministryně financí a šéfka největšího opozičního poslaneckého klubu Alena Schillerová (ANO) pro Echo24 řekla, že zřízení daňového cloudu, který by představoval jedno inkasní místo pro všechny platby směřované státu, je logickým krokem navazujícím na fungující režim paušální daně.

„Pokud by ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou projekt nezpozdilo, mohl by v tuto chvíli být již minimálně v pilotním provozu. Je to škoda, protože jeho úspěšná realizace by znamenala nejen méně byrokracie pro firmy, ale i nezanedbatelné úspory na provozních výdajích státu,“ poukázala Schillerová.

Analýza vlivu změn na trh práce

NERV ve svém návrhu uvádí, že rozumí, že je zásadní a zároveň náročné sjednocení procesů a pravidel pro vyměření, opravy, vymáhání a kontroly v uvedených oblastech. „Podporujeme zintenzivnění těchto příprav, které vidíme v posledním roce například u Generálního finančního ředitelství,“ uvedl NERV s tím, že nejpřirozenějším jedním správcem daně z příjmů fyzických osob a sociálního a zdravotního pojištění by nejspíše bylo právě Generální finanční ředitelství.

Co se týká dopadů na veřejné rozpočty, NERV uvádí, že přechodné zvýšení výdajů v rámci několika prvních let by se mělo brát jako investice do zavedení jednoho inkasního místa. „JIM zároveň přinese výrazné snižování výdajů v rámci úspory nákladů veřejných institucí a uvolňování jejich zaměstnanců na jinou činnost či pro jiné zaměstnavatele, ať už jde o úředníky, právníky, IT pracovníky, ale také licence za software, správu budov a tak dále,“ uvádí NERV s tím, že JIM by znamenalo také kvalitnější monitoring a analýzy dopadů veřejných politik s dopady na trh práce, sociální a zdravotní fenomény, díky propojenosti dat.

S ohledem na ekonomické a sociální dopady členové rady poukazují na snížení komplikovanosti a časových nákladů na straně daňových poplatníků, které by vedlo i k uvolnění kvalifikované pracovní síly, například právních a finančních poradců.