Legendární americký diplomat a bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger se v sobotu dožívá 100 let. Před několika dny promluvil o rusko-ukrajinské válce pro německý list Die Zeit, kde řekl, že za válku na Ukrajině nemůže pouze Rusko. „Svůj podíl na ruské agresi na Ukrajině nese také Severoatlantická aliance (NATO), která by neměla nabízet členství jakékoliv zemi z východního bloku,“ pronesl Kissinger. Zároveň v rozhovoru dodal, že Rusko nesmí zvítězit a že plně podporuje odpor Ukrajinců a Západu.

Bavorský rodák označil válku na Ukrajině za „bezohlednou“ s tím, že vinu za jejím rozpoutání nenese pouze Kreml. Podle Kissingera NATO nemělo nabízet členství úplně všem zemím východního bloku. „Nemyslím si, že veškerou vinu na rusko-ukrajinské válce nese ruský prezident Vladimir Putin,“ doplnil Kissinger.

Diplomat a bývalý poradce pěti amerických prezidentů už v roce 2014 považoval nabídku členství v NATO Ukrajině za „nemoudré“. „Už tehdy jsem o tom dost pochyboval a také se díky tomu spustila série událostí, které vyvrcholily válkou,“ podotýká bývalý ministr zahraničí USA pro Die Zeit.

Zu seinem 100. Geburtstag zieht Henry Kissinger Bilanz: Über die Versäumnisse des Westens und die Rücksichtslosigkeit Russlands. Das Kissinger-Interview und alle weiteren Artikel der Ausgabe 22 der ZEIT gibt es hier: https://t.co/jVzj69a02Z pic.twitter.com/nOBX5hs58X

— DIE ZEIT (@DIEZEIT) May 25, 2023

„Putin nabyl dojmu, že už ho nikdo nebere vážně a Ukrajina se stala symbolem ponížení Ruska,“ pokračuje Kissinger a dodává: „Před rokem 2014 měla Ukrajina zůstat neutrálním státem se statusem, který mělo tehdejší Finsko.“

"Rusko nesmí zvítězit, Ukrajince podporuji"

Kissinger dále pokračuje, že to ruskou agresi ale nijak neopravňuje k útoku. „Dnes jsem absolutně pro to, aby Ukrajina byla přijata do NATO, až válka skončí. Plně podporuji ukrajinské bojovníky,“ říká nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1973 a pokračuje: „Když už teď mezi Ruskem a NATO nejsou žádné neutrální zóny, tak je pro Západ lepší Ukrajinu do Severoatlantické aliance přijmout.“

Rusko nesmí zvítězit, říká diplomat. „Samotná válka a její vedení je vysoce bezohledné a ruský útok musí být odražen. Podporuji odpor Ukrajinců a Západu,“ říká diplomat, který mezi lety 1973-77 usiloval o zmírnění napětí mezi USA a Sovětským svazem. Kromě toho také uvedl, že nevěří tomu, že by ruský diktátor Vladimir Putin použil jaderné zbraně proti Ukrajině.

„Ale čím více to bude zasahovat do jádra ruské identity, tak tím pravděpodobnější bude, že to udělá,“ doplňuje Kissinger a kritizuje také zatykač vydaný Mezinárodním trestním soudem v Haagu na šéfa Kremlu. „Putin před soudem? To radši ne! Je takřka nemožné nebo mnohem obtížnější omezit válku, pokud její výsledek spojíte s osobním osudem politického lídra,“ prohlásil politolog, který se zasadil o konec války ve Vietnamu a otevřenější vztahy mezi Washingtonem a Pekingem.

Kissingerova kniha Umění politické strategie

Politolog a historik v rámci stých narozenin představil novou knihu Umění politické strategie, která se věnuje šesti významným politickým osobnostem 20. století. Kissinger se v knize zabývá strategickým myšlením politiků, které osobně poznal a kteří podle něho prokázali v nepříznivých podmínkách mimořádné vůdčí schopnosti. Jedná se o prvního poválečného kancléře Německa Konrada Adenauera, prezidenty Charlese de Gaulla, Richarda Nixona, Egypťana Anvara Sadata, singapurského premiéra Li Kuang-jaa a britskou premiérku Margaret Thatcherovou.

„Žádný z našich šesti vůdců se v době, kdy vykonával úřad ani později, netěšil všeobecnému obdivu a souhlasu se zvoleným postupem. Vždy čelili odporu, mnohdy vedenému pohnutkami, jež zasluhují úctu, a někdy jejich protivníky byly významné politické postavy. Každé historické konání si žádá takovou cenu,“ píše Kissinger ve své knize.

Henry Kissinger is responsible for the deaths of millions. So while the mainstream political establishment showers him with praise on his 100^th birthday, remember these 5 atrocities that remain his true enduring legacy. pic.twitter.com/RXSbCXQfcw

— BreakThrough News (@BTnewsroom) May 27, 2023

Henry Alfred Kissinger se narodil v německém Fürthu, odkud v roce 1938 s rodinou uprchl před nacismem do USA. Od konce 60. let působil jako bezpečnostní poradce amerických prezidentů a v letech 1973 až 1977 diplomacii USA vedl. Svým pragmatickým přístupem k řešení problémů si získal řadu obdivovatelů. Pro jiné se ale naopak stal zosobněním pleticháře, který neváhal v zájmu dosažení svých cílů podporovat i diktátorské režimy. Zasloužil se o uvolnění napětí ve vztazích mezi Západem a Moskvou a byl rovněž hlavním architektem sblížení mezi USA a Čínou. Jeho kyvadlová diplomacie navíc položila základ prvních mírových dohod mezi Izraelem a jeho sousedy.

Jednal jak s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, tak i s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni kritizoval jeho vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde Kissinger uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu. Ruskem napadená Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla podle Kissingera vrátit ke stavu před 24. únorem, tedy před začátkem ruské invaze. Zároveň Kissinger varoval před nebezpečím vyplývajícím ze sbližování Ruska s Čínou.