Kdo může za střelbu na Donalda Trumpa? Nenávistná rétorika ze strany demokratů? Ani náhodou, tvrdí demokraté. Střelec Thomas Matthew Crooks byl registrovaný republikán, upozorňují, to je vaše interní záležitost. To nic neznamená, oponují republikáni. Kdysi daroval 15 dolarů demokratům, evidentně je jedním z vás. Nyní se FBI konečně dostala k datům v Crooksově mobilu. Vše nasvědčuje tomu, že neměl politický motiv.

Co víme od jeho spolužáků, Crooks byl tichý podivín, dobrý v matematice, bez mnoha přátel. Vše typické znaky v profilu šíleného střelce. Ti bývají inteligentní, ale bez valných úspěchů v osobním životě, což se odráží v naštvanosti na celý svět. Crooks se zřejmě místo vystřílení nějaké školy rozhodl zabít vysoce postaveného představitele.

Zapadá tak do dlouhé řady amerických atentátníků. K prvnímu pokusu zabít amerického prezidenta došlo v roce 1835, když Richard Lawrence z bezprostřední blízkosti vypálil na prezidenta Andrewa Jacksona, obě pistole selhaly. Jackson následně Lawrence zmlátil svou vycházkovou holí. Kolemjdoucí museli Jacksona odtrhnout, aby útočníka neumlátil k smrti. Porota neshledala Lawrence vinným kvůli šílenství a ten strávil zbytek života po blázincích.

Vrah prezidenta Jamese Garfielda byl neúspěšný právník Charles Guiteau. Jeho otec o něm tvrdil, že je posedlý ďáblem, on sám uvěřil, že je vedený Bohem a jeho údělem je šířit nové evangelium. V roce 1880 se začal motat kolem Republikánské strany a sám sebe přesvědčil, že byl naprosto instrumentální v Garfieldově prezidentské kampani, a zaslouží si tedy být jmenován konzulem ve Vídni, později se hlásil raději do Paříže. Když jeho žádosti o místo v diplomatickém sboru zůstaly nevyslyšeny, dospěl k názoru, že jediným východiskem je zabít Garfielda. To se mu v roce 1881 podařilo. Podle některých lékařů Guiteau trpěl schizofrenií.

Williama McKinleyho v roce 1901 zavraždil levicový anarchista, jednalo se zjevně o politický atentát. McKinley nicméně sehrál roli v pokusu zabít jeho následovníka v úřadě, Theodora Roosevelta. Ten odešel z úřadu v roce 1909, ale rozhodl se kandidovat ve volbách o čtyři roky později. Během volební kampaně v roce 1912 byl postřelen Johnem Schrankem. Roosevelt usoudil, že se nejedná o vážné zranění, a nejdříve pronesl svou devadesátiminutovou řeč, než souhlasil s lékařskou péčí. Projev zahájil slovy: „Dámy a pánové, nevím, jestli plně chápete, že jsem byl právě postřelen, ale k zabití samce losa je potřeba víc než to.“ Samec losa (bull moose) byla jedna z Rooseveltových přezdívek. Schrank tvrdil, že McKinleyho duch mu vyjevil, že Roosevelt je jeho pravým vrahem, a poručil mu ho pomstít. Schrank byl prohlášen za šílence a nikdy neopustil psychiatrickou léčebnu.

Gerald Ford přežil dokonce dva atentáty během jednoho měsíce. O oba se pokusily ženy. Squeaky Frommeová byla členkou „rodiny“ Charlese Mansona. Sara Jane Mooreová chtěla zahájit krvavou revoluci. Je otázkou, jestli byly zcela normální. Ford pak na veřejnosti nosil neprůstřelný kabát.

John Hinckley, který postřelil Ronalda Reagana, prý tak chtěl zapůsobit na herečku Jodie Fosterovou.

Koneckonců i Lee Harvey Oswald, vrah Johna Kennedyho, měl blíže k osamělému loserovi, který se chtěl proslavit spektakulárním činem, než k politicky motivovanému atentátníkovi.

Jediným prezidentem, jenž se stal obětí jasně politicky motivovaného spiknutí, je tak Abraham Lincoln.

Crooks je tak zatím poslední z dlouhé řady atentátníků s pochybným psychickým zdravím. Nemusel být blázen v lékařském slova smyslu, ale evidentně s ním nebylo něco v pořádku. Pro Spojené státy je to vlastně dobře. Násilí stále není prostředkem politiky a přes veškerou polarizaci není zájem řešit spory pomocí zbraní. Zároveň ale v Americe zůstává něco velice zkaženého, co žene hlavně mladé muže páchat ty nejhorší zločiny. Je to problém, na jehož řešení zatím nikdo nenašel recept.