Ministři se svými zvýšenými požadavky na návrh rozpočtu na příští rok zřejmě u ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nepochodí. Vypadá to tak alespoň z informací, které se dosud objevily ve veřejných zdrojích. Například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) má na příští rok dostat o necelou miliardu více než letos, žádal přitom asi 20x větší navýšení. Se svým obrovským nadpožadavkem zřejmě neuspěje ani ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Vláda konkrétní čísla odtajní na konci srpna.

Vláda na rozdíl od předchozích let nezveřejnila rámcový návrh rozpočtu a dosud tak konkrétní čísla tají. Ministr Stanjura nicméně už dříve hovořil o tom, že počítá se schodkem 235 miliard. Představitelé koalice Spolu včetně Stanjury tvrdí, že by si představovali schodek nižší, ideálně pod hranici dvou set miliard, nemají však prý politickou shodu uvnitř koalice. Hnutí STAN a Piráti uvádí, že podporují konsolidační úsilí vlády, nicméně nikoliv na konto zpomalování ekonomiky.

Vláda zřejmě nesplní slib, o kterém hovořil premiér Petr Fiala (ODS), že bude snižovat strukturální deficit státního rozpočtu o jedno procento HDP ročně, nicméně 235 miliard je o 17 miliard méně než letos a jednotlivé resorty tak mají do velké míry se svými požadavky smůlu.

Například ministr Rakušan má v příštím roce dostat podle prvního návrhu 96,5 miliardy korun. Tedy o necelou miliardu víc než letos. Původně však chtěl přidat až dvacetkrát tolik, uvádí Česká televize. „Vyčíslili jsme reálné náklady, které by tady mohly být, tak ty by se třeba mohly pohybovat až u dvaceti miliard. Já jsem samozřejmě realista,“ uvedl už dříve Rakušan.

Máme nezanedbatelnou politickou sílu, varuje STAN

Podle Deníku N neuspěl ani ministr školství Bek, který požadoval desítky miliard navíc. Naopak podle dosavadního návrhu má dostat o šest miliard méně. Sám Bek už dříve pro Echo24 řekl, že pokud nebude jeho požadavek naplněn, nemusí podpořit rozpočet jako celek a přidat by se k němu mohli i poslanci z hnutí STAN. „Musím říct, že po zkušenostech z minulého roku bych nechtěl hájit rozpočet, se kterým vnitřně nesouhlasím a nepovažuji ho za naplnění závazků, s nimiž jsem do vlády vstupoval,“ řekl koncem května Bek. První místopředseda hnutí Lukáš Vlček připomněl, že Starostové disponují 33 poslanci. „Tedy nezanedbatelnou politickou silou,“ řekl Vlček.

Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) pro Echo24 uvedl, že by chtěl asi 14 miliard na podporu bydlení či na rozvoj regionů kolem čtrnácti miliard. Zatím má podle ČT přislíbeno zhruba sto milionů. Jeho stranický kolega a šéf MZV Jan Lipavský rovněž požadoval peníze navíc oproti letošku, podle dostupných informací má však dostat o 800 milionů méně než letos.

Naopak jistotu výraznějšího zvýšení rozpočtu má jen ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Oproti letošku získá asi o 9 miliard navíc a dostane se tak na 160 miliard, informuje ČT. Jedná se o navýšení, které vychází ze závazku ČR vůči NATO vydávat na obranu objem peněz ve výši dvou procent HDP.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček dlouhodobě říká, že považuje nižší tempo konsolidace veřejných financí za chybu. „Rozumím, že ODS je asi ještě s TOP 09 stranou, která jako jedna z malá tlačí na nižší deficity a ostatní koaliční strany naopak generují další a další rozpočtové nároky. Ale jsme to my jako ODS, která nese největší odpovědnost za vládu a za vládnutí v naší zemi a musíme podle mě razantně připomenout koaličním partnerům, že konsolidace veřejných financí byl náš jeden z hlavních volebních slibů, ale je to zároveň i jeden z hlavních bodů programového prohlášení,“ uvedl pro Echo24 Skopeček.

„Když si přečtěte programové prohlášení, tak první programový bod je, že nechceme žít na dluh, hned druhá řádka mluví o úsporách. Tedy je třeba více tlačit na vládní partnery, aby respektovali programové prohlášení, na základě kterého získala vláda důvěru Poslanecké sněmovny,“ poukázal Skopeček.